Zakliate pierko

Je to pohádka.... pro škarohlídy opakuji POHÁDKA :-) Možná mi zůstala dětská radost z pohádek. Nemusím tam mít armády trolů a Janků co lezou po fazoli do nebe.... Pro mě je to naše prostředí a Pan Troška předvádí přesně to co se v pohádkách čte. Lásku, putování, přátelství, zlo, dobrý konec :-) A taky vím, že scénář by potřeboval malinko dopilovat...ale mě se to líbilo, já si odpočinula a nabrala tu krásu, kterou pan Troška opravdu umí režírovat na dlouhou dobu do srdce. Děkujííííí :-) (31.03.2020)

2600 hodnocení | 1700 komentář: Tak bohužel musím konstatovat zklamání. Zakleté pírko není návratem k populárním pohádkám Zdeňka Trošky (Princezna ze mlejna, Z pekla štěstí). A už vůbec není filmem z ranku stálic k připomínání (jako komedie Slunce seno). Zakleté pírko trpí absencí dramaturgie. Chemie mezi ústřední zamilovanou dvojicí, jakoby byla pouze na papíře. Aninka občas připomíná hodňoučkou hlupačku, která by bez vodníka nepřežila jediný den. Málokdy její postava posouvá příběh kupředu. Její specifikace tkví v tom, že stále někoho hledá, ale najít ho sama nedokáže. A vodník zase připomíná ulítlého panáka, kterému těžko uvěříte, že by přežil jakýkoli den. Přesto s touto dvojicí absolvujete celý film, kde dobro zvítězí nad zlem. A bohužel to zlo zde je jen stínem dřívějších Troškových pohádek (typu čarodějnic z pohádky O princezně Jasněnce a létajícím ševci). A obzvláště smutný je pohled na speciální efekty. Tam Troškova pohádka doznala značného úpadku. Je smutným faktem, že počítačové efekty v pohádky Z pekla štěstí (z roku 1999) jsou lépe udělané, než v Zakletém pírku. Bohužel, z výše popsaných důvodů musím udělit palec dolu. A nenapadá mě vůbec nikdo, komu bych tuto pohádku doporučil. I pro děti tu máme řadu lepších kousků. Např. cokoli z ostatních pohádek, které jsem zde uvedl. 30% (21.06.2021)

Ne všechno v téhle pohádce funguje (viz některé nelogicke zapletky - třeba nechápu proč nejprve čarodějnic Vitka začaruje a pak zas ho kouzla sama zbavi), něco je dokonce mírně trapné (postavy sester), ale pohádka má i své určitě klady. Zejména jde o krásnou hudbu, i když ta spolu s milymi lidovymi písničkami a krásnou jihočeské krajinou krajinou už u Trošky vlastně ani nepřekvapí. Co mě naopak překvapilo, a to veskrze mile, je Lukáš Pavlasek v roli vodnika. (31.12.2019)

Naivňoučká líbivoučká pohádečka, která si prostonárodně prozpěvuje do kroku, lehkonoze tančí přes překážky, zručně vije věnce z lučního kvítí - a přitom pilně dohledává a úhlednými kličkami navazuje lehounké, takřka pavoučí předivo vyprávění, aby nevyhlíželo přespříliš kostrbatě a neumětelsky. Nicméně přes všechna svá ne úplně šikovná škobrtání je neobyčejně líbezná, všeobecně pohodová - a takřka zásadově dbalá té nejlepší tradice českých pohádek. Krom toho je zasazená do stále ještě malebné české krajiny a zcela ignoruje moderní trendy, které preferují AKCI a ještě jednou (a dvakrát a třikrát) AKCI ... a to i v pohádkách pro docela malé děti - akci pokud možno co NEJakčnější a NEJrychlejší, nejlépe nasnímanou či naanimovanou pěkně zblízka, aby z ní až oči přecházeli a nikdo ji neusledoval a nikdo se v ní nevyznal, takže jejím konečným výstupem je dokonalý akční bordel. Takže za mě za 3,5* ... a pro tentokrát jsem se rozhodla naschvál jít proti proudu i proti vlastním zásadám - ze všech výše jmenovaných důvodů … a zaokrouhluju nahoru na pěkné a poctivé 4* (22.06.2021)

Lukáši Pavláskovi role vodníka sedla, Chvilkami mi ale svou mluvou připomínal Luďka Sobotu. Asi se jím nechal inspirovat. Šárka Vaculíková se s Lucií Polišenskou pěkně vyřádily. Od zbytka osazenstva jsem očekávala trochu víc. Je to jednoduchá letní pohádka. Ale chtěla jsem od ní trochu víc. Pořád jsem měla pocit, že každá scéna mohla jít ještě mnohem dál. Přišly mi totiž takové nedotažené. Ty dvě zlé dámy se taky mohly o něco více předvézt. (21.06.2021)