The Eight Hundred

I dnes jsem věnoval nějaký čas druhé čínsko- japonské válce, ale s tím, že byl včerejší zážitek mnohem mocnější než ten dnešní. Čínští tvůrci totiž tentokrát v oblasti emocionálního ždímání notně přitlačili na pilu, což je opravdu škoda, protože se jinak až překvapivě drželi skutečných událostí. Příběh obrany skladiště proti mnohonásobné japonské převaze byl už sám o sobě skvělým námětem na film, takže mi zbytečné bobtnání scénáře přišlo jako znevažování statečnosti těchto nesporných čínských hrdinů. Snímek také ukázal v pravém světle , že tehdejší obránci demokracie změnili svůj původní postoj z nevměšování se (Asie) v pozdější přímou zradu svých spojenců (Evropa). (21.01.2022)

Rozhodně zajímavá záležitost !  Někomu bude možná připadat ve filmu nereálná existence toho neutrálního území  koncese, ale tak to skutečně bylo. Šhanghaj bylo na tehdejší poměry megaměsto. Svůj velký vliv zde měli Britové, Amíci a Francouzi. Tyto země měly vlivná obchodní centra a z těchto center vznikla Francouzská koncese a mezinárodní britsko-americký setlement. Centra to byl západní svět se svým tehdejším luxusem a koloniálním stylem. Kolem těchto center byla pravá tradiční mnohdy středověká Čína. Chudé domečky, slumy, opravdové lidské mraveniště. V roce 1937 zaútočilo Japonsko na Čínu a čínské čtvrti Šanghaje velmi rychle dobylo. Koncesí si Japonci nevšímali, protože nechtěli mezinárodní konflikt s mocnostmi. Až po zbabělém útoku na Pearl Harbor, kdy USA a Anglie vyhlásila Japoncům válku se Japíci vrhli i na zbytek Šanghaje. Modří už vědí a nebo ti co četli krásnou knihu J. Ballarda - Říše slunce. Ano tady začíná příběh britského chlapce, který byl i zfilmován pod stejným názvem jako nese kniha. Tento recenzovaný čínský film ale mapuje tu první etapu bojů, kdy z celého města zůstalo v rukou Číňanů už jen dobře opevněné skladiště. Je skutečně absurdní, že si stačilo vynést židličku na nábřeží a sledovat přes vodu v reálu boje mezi odhodlanými obránci a zuřivými Japonci. Docela bych se bál zbloudilých včeliček... Zejména pro obránce musel ten svět na druhé straně vypadat v tomto ohledu jako nějaký surrealistický sen... Čína umí točit slušné filmy to už nám nejednou dokázala. Bojové scény jsou bezchybné i akce. Horší je to s tou asijskou uřvaností plnou slziček, byť tady naštěstí nebyly žádné vzpomínkové flashbacky. Čeho tam bylo ale přesmíru byl patriotismus. Toho tam bylo tolik, že i nejeden soudobý ruský válečný film vedle toho vypadá jak Babicovo vaření.  Čína je teď na koni a tak pochopitelně chrlí tyhle národní snímky utvrzující ulidu národní hrdost a já si říkám proč vlastně ne (samozřejmě v titulcích se nezapomene, že to díky komunistické straně...). I nám by neškodilo natočit pár válečných filmů, ze kterých by bylo zřejmé, že Češi opravdu nejsou národ, který nikdy pořádně nebojoval. Bohuže na to po Marhoulově Tobruku nikdo neměl jak říká Mirek Topolánků gule. Dávám za 3 výstřely z japonského tanku Či-Ha. * * * (24.10.2021)

Pro milovníky nevkusných, propagandistických válečných filmů rozhodně povinnost! Zvláště těch z bojových konfliktu mezi roztahanou ťamanskou nudou a hloupoučkým rákosnickým bajkařstvím. Velkovýpravná a velmi draze natočená přiblblá čínská sračka, ve které se mongoloidně snoubí retardovaný patos s dementním kýčem a ukrutně překynutým pičopatriotismem, vratce postavená na skutečném týdenním incidentu Války o planetu opic, ovšem veskrze přepatlaném debilním hybridem Žluté karkulky, Bitvy u Šangopyl, Opičího krále a lživého superhrdinského zveličování. Nekriticky musím připustit, že těch pár bojových scén na počátku docela ujde, ty ale ve skoro tříhodinovém filmu zaberou ani ne třetinu, načež následuje sáhodlouhá, veskrze otravná telenovelizovaná pícnina pro demoralizované čínské pradleny, a jak to tady čtu, zjevně i pro pár qocientně strádajících Indoevropanů s rakovinou vkusu. (07.01.2021)

Vlastenecký historický film v tom nejlepším slova smyslu. Obrana skladiště Sihang je jedním ze klíčových bodů novodobé čínské historie, a tak je pochopitelné, že filmaři tento obrovský úspěch armády (i když to byla tehdy NRA, která pak byla vyhnána) natočili ve velkém a s náležitým patosem. Ovšem taky dost historicky věrně. Ač se nám může ta zápletka okolo vlajky zdát přepálená, Yang Huimin tu vlajku tam opravdu donesla, a obránci ji za úsvitu vyvěsili (s tím následným leteckým útokem to pravda trochu filmaři přehnali, ale patos musí bejt). Objektivně za čtyři, ale přidávám pátou za způsob vyprávění - ty mikropříběhy vesničanů, kteří neumí zabíjet, jsou k tomu brutálně nuceni svými nadřízenými, a nakonec se stávají hrdiny, odráží docela historii. (20.06.2021)

,,KDYBY BYL KAŽDÝ ČÍŇAN STATEČNÝ JAKO ONI, JAPONCI BY SE SEM NEODVÁŽILI“… /// Válečný maso, hrdinství, zbabělost… a kus toho patosu… prostě válka. Hodně dobrejch okamžiků, ovšem ani tady se místy nevyhnuli nudě – když jde o takový to válečný vykecávání… ale to je všude. Prostě válka. Když Číňani zaplatěj za film takový prachy, můžete si bejt jistí, že to bude znát. Minimálně na technický stránce, akci a počtech komparsu. Asi nejlepší válečnej film za posledních… kurva nevím…no (EvilPhoEniX říká 10 let… no tak teda jo…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Je mi celkem u prdele, jestli film dokáže vyjádřit třídní útlak v řadách Kuomintangské armády. Chci se bavit! /// Thx za titule „panot“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE **** NAPĚTÍ ** (06.01.2021)