Čínska štvrť

V polovině 70. let se režisér Polanski rozhodl oživit dávno mrtvý žánr noir, a stal se tak zakladatelem tzv. neo-noir žánru, který si v 70. a 80. letech našel četné následovníky a příznivce. Čínská čtvrť je vlastně vlajkovou lodí své kategorie a člověk musí i po letech obdivovat technickou stránku věci, ať už pečlivou režii, hudbu nebo - a to především - precizní kameru. Přesto s filmem jako takovým mám problém. Zápletka a scénář mě nedokážou strhnout. Jakkoliv se Čínská čtvrť považuje za jeden z nejlepších filmů Polanského, osobně upřednostňuji v jeho tvorbě jiné kousky. Kdo má rád charismatické detektivy, osudové ženy a dramatickou atmosféru, může si tenhle film vychutnat, osobně ale dávám přednost žánrové klasice o 2-3 desítky let starší. Možná mi i trochu vadí pozvolné tempo a stopáž filmu. Celkový dojem: 70 %. (26.05.2010)

Roman Polanski umí vytvořit prvotřídní atmosféru dusného tajemna. Pokud k tomu přičtete i výborný scénář, bezchybné herecké výkony (Jack Nicholson snad nikdy nezklame!), podmanivé prostředí a oslnivou hudbu, dostanete jeden z nejlepších filmů v historii kinematografie. S tíživým, ale bezchybným závěrem. (04.11.2012)

Dlouho předlouho mi trvalo, než jsem se dostal k tomuhle klasickému filmu. Jack Nicholson se jako soukromý detektiv Jake Gittes zaplete do vysoké hry a pouští se do zdánlivě nerovného souboje, který na první pohled nemůže vyhrát, přičemž mu pomáhá krásná paní Mulwray (Faye Dunaway), která má na celé věci osobní zájem. Jack Nicholson podává výborný výkon, trousí vtipné hlášky a nezalekne se vůbec nikoho. Snímek má úžasnou atmosféru, takhle nějak si představuji 30. léta, trefnou, znepokojivou hudbu Jerryho Goldsmithe, skvělý scénář (Oscar) a výpravu. V malé, ale o to více slizké roli, se představí i legendární režisér John Huston a také Roman Polanski. Ano, je to on, kdo řízně Jakea do nosu. Film se ve svém závěru přesouvá z vyprahlých a sluncem vyhřátých ulic Los Angeles do Čínské čtvrti, aby se sem vydal i Jake Gittes a právě zde se odehrává i mrazivý a dramatický závěr snímku, který nenechá nikoho klidným. (19.01.2011)

Nedávno jsem tenhle skvost viděl asi popáté, ale konečně poprvé v širokoúhlém neořízlém formátu (ostuda našich distributorů, že tento jeden z nejlepších filmů 70.let nikdy nevyšel na DVD s čes.podporou). Málokdy se mi stane, že mě film vtáhne do děje tak, jako bych tam byl přítomen. Chinatown disponuje mimořádně hutnou, až tíživou atmosférou sluncem spálených ulic letního Los Angeles 30.let minulého století, kdy pozvolna gradující děj začíná jako vcelku obyčejná noirovsky laděná detektivka, aby pak v závěru přerostla do drama až antických rozměrů. Jacka Nicholsona jsem viděl hrát už v mnoha a mnoha filmech, ale tady v mých očích zahrál svojí životní postavu. To samé lze říct o Faye Dunaway. Hudba Jerryho Goldsmitha se pak místama dotýká až dokonalosti, při jeho melodicky výrazném ´Love Theme´ saxofon nikdy nezněl sladčeji. Při oscarovém udílení tehdy byla silná konkurence (Kmotr II., Skleněné peklo atd.), ale stejně se nemohu zbavit pocitu, že páni akademici tehdy spali, když z 11 nominací přiřkli Polanskimu majstrštyku jedinou sošku - za scenář. Můj TOP 10 film. (03.08.2007)

Do Chinatownu jsem vkládal poslední naděje, že si umím vybrat ještě film, který mně nadchne, okouzlí a učaruje. Po několika zklamáních jsem si spravil chuť jako kdybych opustil nádražácké bistro a zamířil přímo do Sacheru! Po dobu celé projekce jsem byl přesvědčen, že zůstanu u čtyř hvězdiček, ale po zvážení toho, že na stupnci jedna až deset jsem stále u vrcholu - ať u brilantní režie Romana Polanského, hereckých výkonů Nicholsona a sexy Dunaway, scénáře nebo perfektní hudby, která jen a jen umocňuje skvostný a nezapomenutelný zážitek z neonoir kriminálky - musím dát plný počet, velký jak samo Los Angeles! (14.06.2008)