Myši patria do neba

[KVIFF 2021] Na závěr festivalu docela haluz. Docela komplikace. Film má  mnoho předností, které berou vlastně dech. Ať už je to epická a nádherná hudba, která nás provede celým světem, tak je to i neuvěřitelně detailní animace s designem kompletně. Tady si tvůrci strašně moc vyhráli a vzali nás do takových neuvěřitelných míst fantazie až se z toho nejednou tají dech. Poté jsou tu mínusy, které až neuvěřitelně zbytečně ubližují filmu. Ať už to je trochu zbytečně uspěchané vyprávění, hlavně aby to děcka nenudilo a podobně. Pár přechodů a záběrů navíc by tolik nepospíchali v příběhu a nedělali ho zbytečně udýchaným. To zamrzí od zkušených scenáristů. Film je to dojemný a obrovsky silný a Češi v něm ukazují, že na něco máme. Je to hlavně i ta kultura animace. Obecně vzato úžasný film, kterému samotnému dost zbytečně ubližuje příběh samotný v nějakých částech. Každopádně jestli v něčem  bych rád viděl nominace za animovaný film, tak je to tady. Podruhé v kině: Na druhý pokus ještě víc sentimentální, neobjektivní, dojemné a nádherné. (30.08.2021)

OBSAHUJE SPOILERY | Spousta filmů pro děti jsou plnohodnotnými filmy i pro dospělé. Když se ale člověk trochu zamyslí nad poselstvím myšek v nebi, tak se začnou objevovat vážné trhliny. Líbí se mi, jak je pojato nebe, že není takové, jaké kdo chce, ale jaké kdo potřebuje. Ale jak to je s konceptem toho, že se do nebe dostanou asi všichni od mírumilovných myšek po predátory? Existuje peklo? A pokud ne, dá se pak posmrtnému životu vůbec říkat nebe? Také se dozvídáme, že predátoři nezabíjejí pro zábavu. Vysvětlujte to ale třeba kočkám, co si rády hrají ze zvířátky, dokud je neutýrají. Nebo obětem těch predátorů. Asi nebudou mít pochopení pro to, že je zabili, protože museli. Řekněme, že pojetí je dobře pojaté pro dětské publikum, ale dospělým mnohé z řečeného přijde naivní. Ale to vše bych filmu odpustil. Zkazil to ale hlavně až závěr po reinkarnaci, kdy si nic neměli pamatovat a pamatují. Liška co nejí myši. Vlastně i Bělobřich od setkání v nebi furt opakoval, že myši nejí. Proč? A co vlastně jí? Kdyby si něco pamatoval z minulého života, tak by o tom celou dobu nemlčel. Nedává to smysl. Stejně jako Bělobřichova reakce, když ho naoko uloví Šupito. (31.08.2022)

Snímek Myši patří do nebe Jana Bubeníčka a Denisy Grimmové je loutkovou pohádkou natočenou na motivy stejnojmenné knížky Ivy Procházkové ve stylu Kukyho či Fimfára Jana Wericha. Příběh řeší problematiku smrti formou reinkarnace tak, aby byla pro cílové publikum - děti 6-10 let (dle vyjádření autorů) snesitelnější. O tom, zda se to autorům daří se budou názory zcela objektivně různit. Důvod je prostý, děti v dnešní době vyrůstají dle dvou základních schémat - ty, které tráví neomezenou dobu na mobilních zařízeních a mají znalosti kompletní filmografie streamovacích služeb. A na ty, kterým rodiče omezí přístup k těmto zařízením. Ačkoli je první skupina virtuálně zdatnější a vůči dramatickým linkám odolnější, tak oproti té druhé postrádá větší objem sociálních interakcí a citové empatie. Právě v tom tkví největší problém filmu. První skupině se bude zdát snímek příliš nudný, jelikož postrádá zábavnou akci a na druhou skupinu bude působit příliš depresivně. Film tak ve výsledku nejvíce ocení rodiče svých potomků, a to někde na hranici tříhvězdičkového bodového ohodnocení. Lepší výslednou známku sráží především nudná forma zpracování a absence zapamatovatelných a originálních scén. K povedeným elementům filmu patří přenesení emocí loutek na diváka. Jelikož je to po snímku Batman vs. Superman druhý film, kde se mi podařilo z důvodu "nudného stylu vyprávění" na pět minut v kině usnout, více než dvě hvězdy dát nemohu. 😕 (KVIFF 21.08.2021) (12.09.2021)

"Na kožichu tolik nezáleží, důležité, co je pod ním…" Hlavní myšlenka filmu super (ale i řada dalších - viz třeba "Každý se bojí, kdo se nebojí nemůže být statečný."), animace mě svou barevností uchvátily. Jeden z autorů filmu je můj spolužák ("Bubu"), tak jsem na něj pyšnej. A pyšnej by na něj určitě byl i mistr Pojar, jeho učitel na FAMU. Jedinou připomínku bych měl k té temné pasáži z lesa lesů. Ale je zde i  hodně emotivní chvíle s písničkou, co zpívá myš, tak se to trošku vyrovná. Zvažoval bych i plný počet hvězdiček, tak třeba až se na to kouknu někdy znovu. (11.04.2023)

Myši patří do nebe osloví jak dětského, tak i dospělého diváka: Mladé publikum jistě ocení nevídanou animaci a úsměvné postavičky, zatímco ti starší si navíc pošmáknou na nejednom mile naservírovaném životním moudru a vyspělém příběhu. Místy je film sice trochu jednodušší a dětinský - přece jen se jedná o rodinný animák - avšak na druhou stranu nepostrádá hloubku, ani moment překvapení, a rovněž se mu daří p(r)odat tematiku smrti nelaciným a nekýčovitým způsobem. Jsem rád, že jsem si před projekcí nečetl anotaci - o to více jsem byl poté překvapený. Rozhodně se jedná o animák, na který můžeme být jako Češi hrdí. P.S. Při scéně z "lázní" a "čištičky vody" mi letmo na mysli vytanula Cesta do fantazie. (17.10.2021)