Na zdravie

Jeden z lepších amerických sitcomů. U nás svého času běžely dvě první série, ale faktem je, že ten sitcom se točil asi dvanáct let, takže si netroufám hodnotit to, co přišlo potom (v pozdějších dílech hráli např. Kirstie Alleyová nebo Woody Harrelson). Ovšem to, co jsem viděl, se mi dost líbilo. Vynikající byla především Shelley Longová (Doktor T. a jeho ženy) jako Diana. (11.04.2003)

Klasika, co člověka vždycky povzbudí a rozesměje. Poslední 3 serie byly zkopce ale i tak je to seriál, na který člověk dlouho vzpomíná. Vždycky se mi vybaví ta nezapomenutelná scéna, kdy člověk přijde do toho baru poprvé za 30 let a řiká: "Dokonce vyměnili obložení" "Kde?" "Támhle jak sedí Norm" Navíc se v něm poprvé objevila nepřekonatelně kouzelná postava Frasiera Crana (18.10.2011)

Přestavte si takovou kombinaci seriálů Přátelé a Hospoda. Základní linka se zezačátku soustředí na pnutí Sama a Diany, no tato linie se stává dost únavnou, i když má specifické sladkobolné kouzlo. Diana někdy v půlce odejde a hodně pomůže i příchod Frasiera, který si tak vyslouží samostatný seriál. Ale nejdůležitější je opravdu ta atmosféra začouzeného domáckého baru a žvanění zkrachovalých existencí z doby, kdy ještě Amerika byla v pořádku :) (31.10.2020)

K tomuto serálu si musíte najít cestu - jak jsem mnohokrát slyšel, buď ho máte rádi nebo pravý opak. Není to o tom, že se bude smát celý díl, ale najdete si své hlášky, na kterých to stojí, a těm se zasmějete. Každému, kdo v tom seriálu hraje výraznější roli, se nedá nic vytknout, ti jsou skvělí a zmiňovat každého by chvíli trvalo - ale nezapomenutelným je především Norm a jeho nezapomenutelné hlášky při vstupu do hospody // ,,Mám optimální váhu na tři metry výšky". // (25.01.2015)

U sitcomů bych měl mít rád hlavní postavy, abych se na ně vydržel dívat několik dílů a měli by být opravdu vtipní, abych se na ně vydržel dívat několik sérií. Zpětně se divím, že jsem viděl tolik dílů Na zdraví, když mě není ani jedna z postav sympatická (nejméně Norm) a když mě používaný humor poměrně bez výjimek míjí (osvěžil jsem si po letech pamět několika díly). Je to prostě typický humor osmdesátek typu Krok za krokem, kde se postavy hašteří, ale vlastně se mají rádi a celé je to laskavé, decentní a krotké. Kdo by se chtěl ponořit do tehdejš doby, tak jeden z přehledů tehdejší produkce např, zde http://eclectikrelaxation.com/blog/?p=2096 (06.10.2014)