Na zdravie

tak na tenhle seriál jsem úúúplně zapomněl a nebýt Simpsnů(konkrétně 20.série-11. díl), tak žiju v zapomnění ještě teď. Každopádně hodnocení nutno brát s rezervou, protože jsem na to koukal tak před ...no už je to dost let:-), ale tu melodii z hlavy jen tak nedostanu a tak poprvý shledávám Simpsnovi užitečnými..(doufám, že je ale zřejmý, že na ně rád koukám, i když ta nepatrná dávka sarkasmu je tam cejtit nutně oprávněně:-)(jinak teď mi došlo, že melodie se hraje i v přátelích, když jsou v Londýně)-no nic..takhle bych mohl pokračovat ještě dlouho.. (09.03.2009)

Klasika, co člověka vždycky povzbudí a rozesměje. Poslední 3 serie byly zkopce ale i tak je to seriál, na který člověk dlouho vzpomíná. Vždycky se mi vybaví ta nezapomenutelná scéna, kdy člověk přijde do toho baru poprvé za 30 let a řiká: "Dokonce vyměnili obložení" "Kde?" "Támhle jak sedí Norm" Navíc se v něm poprvé objevila nepřekonatelně kouzelná postava Frasiera Crana (18.10.2011)

V 90. rokoch k nám vo veľkom valili americké seriály z rokov osemdesiatych. Cosby Show, Ženatý se závazky, Na zdraví a spol. Iróniou je, že práve Na zdraví zožalo v Amerike najviac cien a chváli, a pritom sa jedná o pomerne dosť nezáživný počin. Úvodná znelka je najvýraznejší vnem a patrí medzi klasiky. Ale predovšetkým sa tu odštartovala púť skvelej postavy menom Frasier. (18.03.2014)

Na zdraví se od ostatních seriálů liší velkou rozmanitostí jednotlivých postav, každá je jiná a přesto nikdo nemá navrch nad ostatními. Každý je někdy nahoře a někdy dole. Nové postavy pomalu přibývají, některé starší zase mizí a jiné se objeví jen párkrát během každé série. Charakterové vlastnosti postav jsou rozdány od začátku a nestane se tak, že by se některá z postav z ničeho nic změnila jako mávnutím kouzelného proutku, jen proto, aby se to hodilo do dalšího dílu. Naopak s charakterovými vlastnostmi se váže i způsob myšlení a celkový pohled na svět, například: "Nechápu, jak někdo může celé dny trávit v hospodě. Třeba včera tu vedle mě někdo seděl přes jedenáct hodin". Promyšlenost celého děje jen potvrzuje řešení některých strastí napříč sériemi. (17.04.2011)

U sitcomů bych měl mít rád hlavní postavy, abych se na ně vydržel dívat několik dílů a měli by být opravdu vtipní, abych se na ně vydržel dívat několik sérií. Zpětně se divím, že jsem viděl tolik dílů Na zdraví, když mě není ani jedna z postav sympatická (nejméně Norm) a když mě používaný humor poměrně bez výjimek míjí (osvěžil jsem si po letech pamět několika díly). Je to prostě typický humor osmdesátek typu Krok za krokem, kde se postavy hašteří, ale vlastně se mají rádi a celé je to laskavé, decentní a krotké. Kdo by se chtěl ponořit do tehdejš doby, tak jeden z přehledů tehdejší produkce např, zde http://eclectikrelaxation.com/blog/?p=2096 (06.10.2014)