Nájomník

Zbožňujem všemožné hry s divákovými nervami, a tak som si Polanskiho temnú, náramne paranoidnú postavu Tellkovského značne vychutnávala. Polanski opäť pracuje s prvkami, charakteristickými pre Rosemary a aj tu má divák, ktorý sa ľahko nechá nachytať psychologickými manévrami, občas problém rozlíšiť medzi tým, čo sa deje v skutočnosti alebo len v znepokojivej mysli hlavného hrdinu. Príjemne absurdný, osobitý, myšlienkovo univerzálny, formálne syrový thriler, ktorý ma ani minútu nenudil. (27.08.2012)

Konečne sa nejaký horrorový príbeh svojou genialitou syrového spracovania, hereckou dominanciou, režisérskou prehľadnosťou, jednoduchosťou a zároveň majstrovskou prekombinovanosťou aspoň priblížil k absolútnemu 'The Shining'. Film, pri ktorom nenaháňa strach masový vrah, ani mysteriózni duchovia. Film, pri ktorom naháňa strach neznámo, paranoja na vrcholnej úrovni stvárnenia podobného stavu. Už od začiatku je to perfektne napísané, po určitej dobe so skvelými hercami a ich postavami, som aj zabudol, že sa má jednať o film s prvkami horroru, no po zlome v druhej hodinke stopáže prichádzajú minúty napätia a strachu s pekne dusnou atmosférou a nakoniec skvelo zvládnutý morbídny záver. 90%. (29.09.2008)

Aby se Trelkovsky mohl nastěhovat do bytu, musí předchozí nájemnice zemřít. To bude, jak se zdá, věcí hodin, maximálně dní. Po skoku z okna leží celá zafačovaná v nemocnici a všichni už o ní mluví v minulém čase. Prvořadým úkolem hrdiny je tedy spíš přesvědčit akurátního majitele domu, zakyslou domovnici a další nájemníky, že právě on je hoden být přijat mezi ně. Věci se začnou vymykat kontrole, Trelkovsky se při vší snaze udělat dobrý dojem dopouští jednoho prohřešku za druhým, skoro jako Peter Sellers ve Večírku, a v domě plném komplikovaných vztahů, v nichž se neorientuje, se stává nežádoucí osobou... "Není to jen špatný film, je to blamáž," vykřikoval Roger Ebert v dobové recenzi, jako by se cítil podvedený, a dával Polanskému za příklad tucty jiných hororů, které v dané sezóně viděl. Nejspíš proto, že americká distribuce se snažila divákům chápání filmu trochu nešťatsně usnadnit tím, že prezentovala Nájemníka jako horor bez dalších přívlastků. Ano, je tísnivý, zabydlený groteskními charaktery, velmi podivně, "přiopile" nasnímaný a záměrně nevymezuje viditelné hranice mezi realitou a hrdinovými halucinacemi. Pořád je to ale spíš expresivní drama úzkosti a obav jedince mezi jakousi ustálenou společností, do které chce, ale neumí zapadnout. Drama, které může mít obecnější rámec, kde dům může znamenat zemi a nájemník přistěhovalce. Film je výborný mimo jiné právě v tom, že nabízí víc možností, co si z něj vzít. Nakolik věřit ve spolehlivost toho, co ukazuje, nebo domýšlet, co jiného to může znamenat. Můžete Trelkovského chápat prostě jako imigranta, který se pokouší integrovat mezi starousedlíky, ti mají špatnou zkušenost s někým podobným a proto mu věc neusnadňují. Nebo jako člověka, který se jim tak násilně snaží vlísat do přízně proto, aby skryl nebo omluvil nějaký vlastní tajený problém. Pokud jsem něco nepřeslechl, ve filmu nepadne žádná zmínka o tom, proč Trelkovsky emigroval, zato se dozvíme, že už je ve Francii dlouho (pořád zdůrazňuje, že je francouzský občan a jeho občanský průkaz, který ukáže na policejní stanici, se téměř rozpadá opotřebovaností). Není tedy mezi nedůvěřivými Francouzi nováčkem, jeho paranoia a sociální negramotnost musí mít nějaké kořeny v minulosti a ty se dají domýšlet z jednotlivých situací. Stejně tak hostilní chování domorodců souvisí s Trelkovského předchůdkyní, tajemnou Simone Choules, a domýšlet, co asi byla zač, proč jim tak vadila a nakolik to souvisí s její sebevraždou, poskytuje dost zábavy na celý film, který díky tomu, jak diváka zaměstnává, uběhne jako voda. Doporučuju všem, kteří rádi čtou mezi řádky a neurazí je, když je film tu a tam zavede do slepé uličky. Těm, kteří očekávají horror, naopak radím, ať tentokrát sleví ze svých nároků. 80% (07.09.2010)

Nieje na to mať dobre susedské vzťahy a hlavný hrdina by o tom vedel hovoriť. Čo postava to nesympatické indivíduum alebo v tom horšom prípade kretén. A tie argumenty čo riekol domovník, keď mu nájomca oznámil, že ho vykradli, tak to nemyslel vážne, z toho mi bolo až zle. Obsahovo ma tento film neskutočne rozčuľoval. Keby ma takto šikanovali susedia, tak ja samovraždu nespácham, ale oni asi áno. Toľko vľúdnych ľudí v jednej bytovke. tak to sa nevidí často. Divný film s divnou dejovou linkou a strašne utiahnutou hlavnou postavou, každý ho slovne vedel zotrieť a aj keď proti rečník hovoril samé bludy, on sa ani nebránil a ani neútočil. Tento film mi moc nesadol, ale aspoň tej atmosféry tu bolo požehnane. Vizuál bol parádny a remeselne bol na vysokej úrovni. (09.01.2016)

Jakkoliv již první scény předznamenávají závěr filmu, průběh troskotání, odvěce nevyzpytatelný a neopakovatelný, se odehrává po svém, bez ohledu k očekávání. V zásadě tak skličuje nejvíc jen ten strach propadnout mimo určenou siluetu předešlého sebevraha. Hrdinův pád se ale rozpíná vně domu i dvorku, postihuje celé město, ba celý svět a jeho viditelná smrt vychyluje z její osy i samu planetu. Šílenství se jeví jen jako svatá záchrana před všeobecným bláznovstvím. Když odcizení, které vraždí, získá lidské rysy, pak jakýkoliv projev bezohlednosti nebo ledabylosti vtělí tuto vražednou moc a kolem člověka povstávají jen jeho kati. Hrdinovo troskotání se ale nevypráví ani alegoricky ani věcně, tělesně, smyslově, prostě se odbývá, ve spěchu a sebevražedně, a snímek to poznamenává. Jako by se stále ohlížel kamsi jinam. Poslední krok je ale přesný. A spolu s ním vykročí i ti, kteří to nejméně čekali… (23.06.2018)