Koniec veľkých prázdnin

Vždy jsem byl příkladným sportovcem, ale nikdy jsem se nezúčastnil jedné z nejoblíbenějších neolympijských disciplín ČSSR - útěku na Západ. Prchalo se různými způsoby, trasami, rychlostmi i styly. Za hranicemi však na překvapené závodníky nečekalo slavnostní přivítání s kapelou, ale realita v podobě tržního kapitalismu. Málokterý z borců při útěku do světa laciné elektroniky a čerstvého ovoce totiž pomyslel na to, že znalost jazyka, odborná způsobilost a mnohem vyšší pracovní nasazení jsou základem pro budoucí spokojený život. Tento seriál se hodně povedl, i když se zaměřil pouze na reprezentativní vzorek prchajících, kteří uvěřili tomu, že na Západě pečení holoubci sami provádějí nálety do mlsných tlamiček a teprve na místě pochopili, že jim skončilo pohodlné socialistické polehávání a začal boj o přežití. (03.01.2012)

Z tohoto seriálu jsem měl bohužel s každým dílem stále neodbytnější pocit, že se jeho tvůrcům dokonale daří vrazit meč nepochopení mezi emigraci a šedou zónu, takříkajíc ve stylu "a co je nám vlastně po tom, že tihle chudáčci tak strašně trpěli, když si svoji cestu vlastně vybrali docela sami." Obávám se, že takhle to tedy seriáloví tvůrci (a už vůbec ne Mašínová a Kohout) rozhodně nezamýšleli, ovšem věčné nářky a fňukání Dejdara, Cibulkové či Dulavy, šílená skoromilostná linka Zedníčka a Laurinové, blazeovaná nadřazenost Brzbohatého či poněkud pomateně idealistický mladý slovenský pohraničník, to je na mě trochu moc silný koktejl. Nejsem si vůbec jist, jestli se tady podařilo zůstat aspoň na oné obligátní půli cesty. Slaboučkých 50 % - to už mi byl milejší i takový Hotel Herbich. (10.08.2009)

Velmi povedený seriál mapující strastiplné osudy československých uprchlíků v 80.letech min. stol., natočený v koprodukci čtyř veřejnoprávních televizí. Tvůrci divákům nabídly vskutku velmi silné příběhy plné tragiky, zoufalství, beznaděje, ale ve většině případů i nalezení svého štěstí v neštěstí. Je zde velmi zřetelně vidět, že touha po svobodě je skutečně velmi trnitá a strastiplná a často bývá vykoupena daleko větší bolestí než "pokojný" život v diktatuře. Každý zkrátka nemá ostré lokty, aby se s těmito peripetiemi dokázal poprat. Navíc se zde představila celá řada předních herců střední i starší generace a výkony většiny protagonistů byly skutečně prvotřídní. Je docela škoda, že se takové pořady, které mají divákům co předat a nějakým způsobem je obohatit, reprízují jen velmi zřídka. Vskutku velmi podařený a silný seriál. (01.08.2018)

Trochu mimo mísu mi to připomnělo rodinnou historku, když se nám v Jugoslávii zadřel motor a než nám opravili auto, potřebovali jsme prodloužit tzv. výjezdní doložku o pár dní. Já jsem z toho tenkrát ještě neměl moc rozum, ale mí rodiče mají dodnes traumatizující zážitek z jednání s tehdejším československým konzulem ve Splitu (ing. Tužil). Konec velkých prázdnin jsem při premiéře dost hltal, s překvapením časem trochu pozapomněl a po letech rád zopakoval. Výbornej scénář, skoro neuvěřitelná snůška lidí s různými pohnutkami, které osud svede dohromady často proti jejich vůli. Tady jsem se poprvé setkal s Jaromírem Dulavou, nevadili mi ani herci, kteří mi jinak vadí dost (Táňa Fischerová) nebo kteří podle mě v dramatickém žánru celkem nemají co dělat (Sabina Laurinová). Rozhodně bych to pouštěl všem těm chytrákům, co vykřikujou, že tenkrát bylo líp a že je potřeba zase uzavřít hranice. (04.07.2019)

jediné dílo, kde mi nevadil Zedníček, Dejdar a Laurinová ... Pavka Kohout v sobě nezapře dramatika; má smysl pro zápletku i nečekané rozuzlení. seriál orámovaný příběhem spolehlivého pohraničníka, který řeku Naděje neplánovaně přeplave sám ... aby se nakonec za palby nemájového ohňostroje potupně vrátil zpět... excelentní hudba Michala Pavlíčka (08.01.2012)