Hnus

No jó, zase jeden "kultovní" film od slavnýho režiséra, kterej se nachází na seznamu 1001 filmů, který musíte vidět, než umřete. A já opět vůbec nechápu, kde film nabral takový hodnocení. Skoro celou dobu čumim na to, jak Catherine Deneuve chodí po ulici, případně sedí doma s nepřítomnym výrazem a do toho tikaj hodiny. Tuhle pohodičku občas akorát naruší nějaká prasklá zeď nebo zvonící telefon. No to byl fakt dechberoucí filmovej zážitek. Ke konci teda hlavní hrdince definitivně rupne v bedně a jakž takž se dá mluvit i o nějaký atmosféře a je tam jedna celkem dobrá scéna s břitvou. Žádný depresivní stavy nebo pocity hnusu film ve mně nevyvolal. Měl jsem akorát pocit zbtyečně promrhanýho času. Asi sestavim seznam 1001 filmů, u kterejch jsem málem umřel nudou... (25.10.2011)

Polanski má opět problémy s bydlením. Hnus je v rozcvička před Nájemníkem a Rosemary. V mnohém možná nedotaženější, nicméně syrovější a drsně neupravená. Znovu funguje pohled na stupňující paranoiu jedné osoby s jinou příčinou a jinými následky. Funguje to, ale i já jsem v následovnících našel více emocí. Sám sobě se divím, že pro mne nebyl spíše ten syrový kousek. (09.06.2014)

Psychologický film o té nejšťavnatější frigidě, jakou jsem kdy viděl. Ona Catherine Deneuve je popravdě asi tím hlavním, kvůli čemu jsem se na to vydržel v pohodě dodívat až do konce. Když říkám frigidní ženská, tak tomu asi ještě přidávám, protože on ten film je o krásné ženské, které se tak hnusí muži, že z té své alergie na chlapy zmagoří. Kdyby tam nebyl takový kus, jakým Deneuve kdysi bývala, tak bych si asi tak od 15 minuty přál, ať si ta husička podřeže žile, nebo si hodí mašlu hned na začátku, abych se já mohl místo tohoto věnovat něčemu jinému. Psychologická stránka filmu, pomalá Polankého kamera a jedna super scéna s břitvou jsou atributy, proč na film mrknout, ale já ho hodnotím pouze jako průměrný a doporučil bych daleko více Possession. (01.01.2014)

Brilantní psychologický majstrštyk mladého Polańskiho a božská mladá Catherine Deneuve ve své životní roli (aspoň tedy podle mne). Film, který jsem si zamiloval hned napoprvé kdysi hodně dávno v pražském Ponrepu. Jeho obsah si můžete přečíst v podrobné anotaci, já bych rád jen vyzdvihl své oblíbené momenty: Geniální záběr na rodinnou fotografii, na které Carol už jako malá dívka stojí jakoby duchem nepřítomná s pohledem kamsi mimo, zatímco zbytek rodiny se usmívá do objektivu. Carol nehybně sedící na lavičce na ostrůvku uprostřed křižovatky a strnule zírající na prasklinu v betonu. Postupně hnijící bezhlavý králík, připomínající nedonošené dítě stažené z kůže. Králičí krvavá hlava v Carolině kabelce. Carolina bezeslovná odpověď svícnem vlezlému a otravnému nápadníkovi. Carolina bezeslovná odpověď břitvou na nechutné návrhy slizkého pana domácího. Ruka čouhající zpod postele. A na závěr opět rodinná fotografie s působivě zvětšenou malou Carol... Proč jen muselo být v okolí ubohé Carol tolik všelijakého hnusu? (28.12.2013)

♫ Jsem holka magor a vostrá jako břitva… ♫ Film na mě bohužel neměl zamýšlený účinek.No spíš na mě neměl téměř žádný. A to i přesto, že jsem si atmosféricky změnil barvu titulků na zelenou. Scéna s dělníkem mi připomněla film od Brazzers s Tory Lane: "Get in there you blue collar mother fuckers, you minimum wage bitches, pay your fucking taxes." (02.10.2008)