Rosemaryino dieťa

Neumím si představit, jak bych se cítil, kdybych vyfasoval opačné pohlaví, ale i tak jsem si málem okousal všechny nehty a žaludek se mezitím pokoušel o olympijský strečink. Polanski, co se týče napětí, těžce ruluje a smyčku umotanou z paranoie, strachu a bolesti stahuje pěkně pomaloučku, aby každý detail jak-se-patří vyniknul. Jen s tím závěrem nejsem vzhledem k vnitřnímu křiku "Zabij dítě... a tu bandu důchodců taky!" dvakrát kompatibilní. (19.02.2010)

Musím konstatovat, že jde o docela "hustý" film, který pomalu, postupně a nenápadně rozvíjí myšlenku příchodu Satana. Atmosféra je budována skutečně velmi dobře a herecké schopnosti zúčastněných také dávají jistotu kvalitního zážitku. Proč tedy ne 5 hvězdiček? Protože jsem četl o pár let dříve fantastickou knižní předlohu Iry Levina, a té se zkrátka tenhle snímek nemůže vyrovnat, ani kdyby chtěl. I přes své nesporné kvality. (19.08.2003)

Vynikající atmosféra, která se postupně stupňuje, stupňuje a stupňuje, až vygraduje - ne příliš efektivním koncem. Já myslím, že Polanski dal tento konec s jasným záměrem, přesto se z toho dalo vymačkat mnohem víc šťávy. Každopádně by film měly vidět všechny budoucí maminky, které si odsud mohou odnést i pár cenných rad. 1. bolest břicha delší než měsíc časem sama odezní a 2. nestěhujte se do bytu vedle starých lidí, kteří doma pořádají satanské rituály :D (03.06.2011)

„Od budování napětí jsme tady my!“ Docela zklamání. Stoprocentní výkon M.Farrow nezachrání naivní podání celého příběhu a zcela fádní hudební podbarvení ve scénách, kdy mělo mrazit. Navíc Polanski si ze tří možných zakončení (výplod fantazie těhotné ženy, otevřený konec, Belzebub v začuraných plenkách) nakonec zvolil to nejméně elegantní. „No ty teda rozhodně néé, Romane..!“ (25.03.2010)

Ještě před tím, než se za několik měsíců budeme společně vztekat nad další zbytečnou seriálovou adaptací, si raději honem rychle připomeňme lehce hororový originál Romana Polanskiho. Zároveň ale musím důrazně varovat všechny budoucí maminky, aby se pokud možno obrnily notnou dávkou kuráže, a neusedávaly k televizi bez svých mužských protějšků. Láskyplný příběh podezřívavé Rosemary v podání Mii Farrow bere dech i po více než čtyřiceti letech nehledě na skutečnost, že snímek jednoduše nestárne. (08.01.2014)