Rosemaryino dieťa

Jeden z mála legendárních hororů, který vás nezklame. Na každém kroku člověk slyší jak Vymítač dábla je úžasný horor, ale pro je Rosemary mnohem lepším filmem, který pracuje celých 136 minut a ne jen při zvucích hudby Mika Oldfielda a nebo během otáčení hlavy jedna "dívenky" v posteli. Rosemary vychází z knižní předlohy a Roman Polanski našel výborné herce, kteří tento film šperkují většinou životními výkony. Mia Farrow, John Cassateves a nebo Ruth Gordon. Tihle jména vám dnes možná nic neříkají, ale v tomhle filmu si jejich pohledy, jejich chování a jejich obličeje zapamatujete. Mrazivý závěr filmu, který dokazuje sílu lásky matky k dítěti je dokonalým zakončením a z Rosemary má děťátko dělá vyvážený mrazivý horor, který vás svou atmosférou donutí přestat šahat do misky s popcornem... (28.10.2006)

"You're trying to get me to be his mother." - "Aren't you his mother?" Knihu od Iry Levina jsem četl, takže mohu s čistým svědomím napsat, že filmová adaptace se jí co do působivosti minimálně vyrovnává. V mém případě se misky vah dokonce mírně převažují na stranu filmu, a to především díky Mie Farrow, jejíž ztvárnění postavy těhotné Rosemary je jedním slovem - brilantní. Roman Polanski dokázal ve filmu vyčarovat pěkně hustou atmosféru, takže není v žádném případě náhodou, že právě "Rosemary má děťátko" tvoří společně s "Přichází Satan!" a "Vymítač ďábla" takzvanou "svatou" trojici mezi okultistickými filmy. Jen tak mimochodem, od té doby co jsem poprve viděl tento skvostný snímek, se mi pokaždé když slyším jméno Rosemary automaticky vybaví tvář M. Farrow. (26.07.2004)

R. Polanski budoval atmosféru neuveriteľne poctivo. Od úvodu vás chytí originálna a tajomná skladba a potom sa režisér nikam neponáhľa.Všetko sníma a odhaľuje postupne a s prehľadom. Výborná hlavná predstaviteľka M.Farrow má obrovský podiel na výslednom dojme. Nie je to vyslovene strach, čo vás drží v napätí, skôr nejaká neistota a hlavne zvedavosť, ako dopadne matka, proti ktorej sa všetci spikli. Sklamaní budú asi všetci, ktorí čakajú krutý a krvavý satanistický horor. Je to po všetkých stránkach skvelý film, ale hlavne psychologický, čo ako vidím podľa niektorých komentárov nevie každý oceniť. Mne to sadlo dokonale. 100%. (16.03.2010)

Po prvním zhlédnutí před lety jsem konstatoval silný zážitek s efektní tečkou. Potíž je v tom, že se Polanski drží Levinovy knižní předlohy doslovně a v tom je kámen úrazu. Polanského snímek totiž je silný tam, kde divák neví, zda jde o paranoiu ženy s rizikovým těhotenstvím nebo o skutečné spiknutí a zásah nadpřirozených sil. Totiž teoreticky by to tak fungovalo, kdyby pointa nebyla notoricky známá. Rosemary patří k nejúspěšnějším Polanského snímkům a tenhle titul si obvykle průměrný filmový fanoušek vybaví jako první, když přijde řeč o Polanském. Ve své době totiž film fascinoval právě spojením mateřství a tehdy nesmírně oblíbeného tématu satanismu. Levinova předloha je o tom, jak silný dokáže být mateřský cit, a ne o psychóze nešťastné rodičky. Film by zkrátka mnohem líp fungoval jako psychologické drama než jako horor a doslovná tečka ruší a je nefunkční. Ostatně mnohem spíš než horor je to dnes vzhledem k závěru temná groteska. S odstupem doby potěší výkon Miy Farrow a především tradičně pečlivá Polanského režie, ale scénář a pointa jdou celkem mimo mě, takže na víc než 3* to nevytáhnu. Celkový dojem: 60 %. (02.06.2011)

Geniálně gradující paranoia je největší devízou této satanské klasiky, spolu s krásnou Miou Farrow a zákeřně civilním lookem. Naproti tomu závěrečnou scénu považuji za pořádný přešlap, její doslovnost a protahovanost předchozí mrazivou krasojízdu sráží. Škoda. Polanski hodně staví na anonymitě nového prostředí, do něhož se titulní pár přistěhoval, a daří se mu s pomocí scénáře, plynule přitlačujícího na pedál nervozity, budovat slušné napětí. Možná i tenhle fakt se ale podepsal na jisté unylosti, která v mých očích spolu s nevhodným zakončením sebrala filmu pátou hvězdu. (11.12.2008)