Rosemaryino dieťa

V podstate také, ako som čakal. Verná adaptácia knihy, ktorá pochopiteľne zlyháva tam, kde kniha vyniká a boduje tam, kde kniha padá. Pomalé postupné budovanie napätia bolo v knihe tak rozkúskované a plynulé, že ma úplne pohltilo. To sa do dvojhodinového filmu proste preniesť nedá. Na druhej strane triviálne vyvrcholenie, na ktorom padá inak vynikajúca kniha, svedomito prenesené do filmu pôsobí na plátne vynikajúco. Malá odchýlka pri nedopovedaní posledných zhruba dvoch strán knihy je zanedbateľná. Bez osobitejšieho rukopisu rutinne nakrútená adaptácia. Nič viac, nič menej. Chcelo to viac odvahy. (21.03.2010)

Skvělé herecké výkony, hudba i režie, ale tu správnou atmosféru to chytá asi až v polovině, do té doby se jedná o vcelku obyčejné drama. Druhá půlka ale je bezkonkurenčně zobrazená paranoia (podobně jako v Nájemníkovi, Polanski tohle umí), kterou bohužel trochu zneuctívá příliš doslovný závěr, jenž sice sděluje myšlenku o vztahu matky k jejímu dítěti, no děje se tak za cenu ztráty dosavadní atmosféry. Celkově je ale Rosemary velmi povedená záležitost. Horror movie of the Year (14.11.2008)

První polovina neuvěřitelně zdlouhavá, ale možná i díky ní funguje ta druhá tak dobře. A podle staré známé pravdy, že nejdůležitější je na filmu jeho konec, a pokud je poslední půlhodina filmu dobrá, na slabší začátek se zapomíná, i já Rosemary odpouštím. Atmosféru má totiž víc než zajímavou. Možná by šlo maličko přitlačit na pilu, ale jinak Polanski odvedl dobrou práci. Nejlépe koukat na to sám a v noci, ale i tak jde spíš o pocit stísněnosti než děsu. Každopádně vydařené. 70%/80% (13.12.2009)

Naprosto úžasná a dechberoucí filmová adaptace románu I.Levina. Mladá Mia Farrowová se zprvu nenápadně, ale postupně více a více zaplétá do osidel Satana. A nikdo jí nevěří - manžel, lékař, přátelé. Postupně se kruh uzavírá a ona zjišťuje, že všichni se proti ní spikli a už není cesta zpátky. Jen snová scéna divákovi napovídá, o jaký filmový žánr se jedná. Velmi jsem ocenil, že R.Polanski necituje knihu doslovně - především Satanovo dítě je v knize velmi podrobně popsáno, zato ve filmu je vidět pouze zakrytá kolébka. Jakoby do poslední chvíle nechával režisér diváka na pochybách. Jde opravdu o satanský horror, nebo jen hlavní hrdinka trpí halucinacemi a paranoiou? Tahle nejednoznačnost, na rozdíl od knihy, je vpravdě děsivá. Mistrovské dílo! (18.08.2010)

Geniálně gradující paranoia je největší devízou této satanské klasiky, spolu s krásnou Miou Farrow a zákeřně civilním lookem. Naproti tomu závěrečnou scénu považuji za pořádný přešlap, její doslovnost a protahovanost předchozí mrazivou krasojízdu sráží. Škoda. Polanski hodně staví na anonymitě nového prostředí, do něhož se titulní pár přistěhoval, a daří se mu s pomocí scénáře, plynule přitlačujícího na pedál nervozity, budovat slušné napětí. Možná i tenhle fakt se ale podepsal na jisté unylosti, která v mých očích spolu s nevhodným zakončením sebrala filmu pátou hvězdu. (11.12.2008)