Rosemaryino dieťa

Výborný film Romana Polanskeho patrí spoločne s The Omen (1976) a The Exorcist (1973) ku vrcholu okultného filmového horroru. Sú to kultové diela, ktoré sa svojou kvalitou zapísali do dejín nie len horrorovej kinematografie. Každý z nich spracúva danú tému trocha z iného pohľadu, ale vo všetkých troch prípadoch ide o spoločnú podstatu. Prenikanie pekelných síl do nášho sveta. "Rosemary má dieťatko" je z tejto takzvanej Nesvätej Trojice asi najjemnejším zástupcom, ale silná horrorová atmosféra sa jej uprieť nedá. **** (18.08.2008)

ALL OF THEM WITCHES / COMES WITH THE FALL. Špičkový horor z napnutého konce 60. let. Mladý pár se nastěhuje do jednoho ze smetánkových newyorských domů, přes varování o jeho temné historii. Jejich noví sousedé, na první pohled normální staří manželé, si je rychle začínají obmotávat kolem prstu. Zachrání křehká Rosemary (na roli se skvěle hodící Mia Farrow) své zatím nenarozené děťátko? Je to ukázkový horor staré školy, tedy trpělivý, pomocí různých maličkostí pozvolna budující napětí a znepokojení. Od začátku tušíte, že "něco není v pořádku". Vtíravá zmalovaná stařena, nezdravé těhotenství, izolovaný děj odehrávající se jen mimořádně mimo dům, strašák různých čarodějnických pletich, dětskou krví posvěcených sabatů, přítomnosti samotného Satana… Polanski touto adaptací nabourává jistotu a reflektuje definitivní konec idylické americké patnáctiletky. R.I.P. [HD] (17.12.2010)

No teda od filmu s takovouhle povesti a takovymhle hodnocenim jsem cekal vic. Jednoduchej, pomalinku odsejpajici pribeh, odehravajici se skoro celej na plose jednoho bytu a jemne receno stupidni konec. Proste mohlo to bejt komplikovanejsi. Nicmene Polanski se soustredi hlavne na postupnou promenu hlavni hrdinky, s tim, jak pomalu odhaluje o co tu jde a i s minimem prostredku se mu dari skvele budovat atmosferu, ktera s kazdou dalsi minutou cim dal tim vic houstne. Ale za horor bych to stejne neoznacil, vylozene hororovejch scen tu je jen par. Velkou vyhrou pak byla tenkrat jeste pekna Mia Farrow v jedny ze svejch prvnich roli, ktera celej film tahne. Takze i kdyz rozjezd je opravdu hodne pomalej a nakejch 40 minut se prakticky nic nedeje a konec je naopak zase uspechanej a stupidni, diky hercum a atmosfere proste nemuzu jit pod 4*. (18.04.2010)

Po prvním zhlédnutí před lety jsem konstatoval silný zážitek s efektní tečkou. Potíž je v tom, že se Polanski drží Levinovy knižní předlohy doslovně a v tom je kámen úrazu. Polanského snímek totiž je silný tam, kde divák neví, zda jde o paranoiu ženy s rizikovým těhotenstvím nebo o skutečné spiknutí a zásah nadpřirozených sil. Totiž teoreticky by to tak fungovalo, kdyby pointa nebyla notoricky známá. Rosemary patří k nejúspěšnějším Polanského snímkům a tenhle titul si obvykle průměrný filmový fanoušek vybaví jako první, když přijde řeč o Polanském. Ve své době totiž film fascinoval právě spojením mateřství a tehdy nesmírně oblíbeného tématu satanismu. Levinova předloha je o tom, jak silný dokáže být mateřský cit, a ne o psychóze nešťastné rodičky. Film by zkrátka mnohem líp fungoval jako psychologické drama než jako horor a doslovná tečka ruší a je nefunkční. Ostatně mnohem spíš než horor je to dnes vzhledem k závěru temná groteska. S odstupem doby potěší výkon Miy Farrow a především tradičně pečlivá Polanského režie, ale scénář a pointa jdou celkem mimo mě, takže na víc než 3* to nevytáhnu. Celkový dojem: 60 %. (02.06.2011)

„Od budování napětí jsme tady my!“ Docela zklamání. Stoprocentní výkon M.Farrow nezachrání naivní podání celého příběhu a zcela fádní hudební podbarvení ve scénách, kdy mělo mrazit. Navíc Polanski si ze tří možných zakončení (výplod fantazie těhotné ženy, otevřený konec, Belzebub v začuraných plenkách) nakonec zvolil to nejméně elegantní. „No ty teda rozhodně néé, Romane..!“ (25.03.2010)