Rosemaryino dieťa

Neskutočne mrazivý thriller, ktorý naberá na atmosfére každou sekundou a nestráca na grádoch ani po takmer polstoročí. Pálčivá téma, akými je Polanski známy znova prenikne pod kožu každému divákovi. Polanskeho filmy nie sú pre každého a buď vám pasujú všetky alebo ani jeden. Herecké precítenie hlavnej postavy v podaní Mii Farrow je obdivuhodné, psychologický rozbor postáv na jednotku. Znepokojivé zvraty podsúva Polanski divákovi tak, aby bol až do samotného záveru na vážkach a ja sám som nevedel, čomu mám v skutočnosti veriť. Počas celého filmu som mal srdce v krku. Okrem nezvládnutého záveru sa mi takmer celý film vryl do pamäti a to sa pri kvantách videných filmov tak často nestáva. 85%. (05.03.2012)

První polovina neuvěřitelně zdlouhavá, ale možná i díky ní funguje ta druhá tak dobře. A podle staré známé pravdy, že nejdůležitější je na filmu jeho konec, a pokud je poslední půlhodina filmu dobrá, na slabší začátek se zapomíná, i já Rosemary odpouštím. Atmosféru má totiž víc než zajímavou. Možná by šlo maličko přitlačit na pilu, ale jinak Polanski odvedl dobrou práci. Nejlépe koukat na to sám a v noci, ale i tak jde spíš o pocit stísněnosti než děsu. Každopádně vydařené. 70%/80% (13.12.2009)

║Rozpočet $2,3milióna║Tržby USA $33,395,426║Tržby Celosvetovo $33,800,000║ Celý čas som sa nevedel v tomto filme nájsť, vôbec mi dej a prevedenie filmu nesadlo, prišlo mi to akési zdĺhavé a snové sekvencie tiež moc nezapasovali do deja, herci, kamera fajn a to je asi tak všetko. /40%/ (18.02.2010)

Zpočátku výborné psychologické drama, v závěru pak jednoznačně přiznaný horror, s perfektně hustou atmosférou kultovních "satanských" filmů 60. a 70. let. Literární předlohu mám však přece jen o něco raději (a také podobný film "Omen" na mě zapůsobil víc), takže nemůžu s čistým svědomím hodnotit plným počtem. 80% (15.04.2009)

Výborný film Romana Polanskeho patrí spoločne s The Omen (1976) a The Exorcist (1973) ku vrcholu okultného filmového horroru. Sú to kultové diela, ktoré sa svojou kvalitou zapísali do dejín nie len horrorovej kinematografie. Každý z nich spracúva danú tému trocha z iného pohľadu, ale vo všetkých troch prípadoch ide o spoločnú podstatu. Prenikanie pekelných síl do nášho sveta. "Rosemary má dieťatko" je z tejto takzvanej Nesvätej Trojice asi najjemnejším zástupcom, ale silná horrorová atmosféra sa jej uprieť nedá. **** (18.08.2008)