Rosemaryino dieťa

I když ve filmu není skoro nic, kromě jednoho bytu a mladé ženy toužící po dítěti, je to hustý a tajemný film a na svoji dobu určitě jeden z vrcholů hororové tvorby. (24.05.2009)

Perla žánru satanské filmové tématiky, jehož pokračování je ve vývoji kinematografie spíše vyrovnáváním se s tímto výkopem, nemluvě o tom, že Rosemary své následovníky dle mého dodnes převyšuje. Bez ohledu na tento žánrový kontext pak platí, že film samotný je unikátním dílem, které diváka absolutně vtáhne do děje, přičemž prostředky využité za tímto účelem jsou vpravdě minimální. Polanski je mistr dramatu, který používá ty nejobyčejnější a proto účinné prostředky, a diváka se postupně zcela zmocní. Kamera Williama Frakera totálně přidává na autenticitě a napětí (detail dýmu, který se při pohledu Rosemary z kuchyně zlověstně rozptyluje ve ztichlém obývacím pokoji, kde předtím nakrátko osaměl její manžel se záhadným sousedem), dynamice (babizna sousedka, která se se svou suitou s napřaženýma rukama jak infikovaný skalpel přibližuje dlouhou chodbou interiéru k Rosemary a prochází při tom jejími ztemnělými úseky) a zjevně o dekády předbíhá dobu (v některých momentech připomínala styl Dogmatu '95, ovšem bez příslušného marketingového balastu). V neposlední řadě je snímek sociologizujícím dokumentem amerického povrchního středostavovského novomanželského páru své doby a jeho reálií. Zakončil jsem to nudně? Pak si zasloužím rozmáznutí mečem jezdce z montypythonského Svatého grálu, podobně jako onen zbytečný historik. (16.03.2010)

Výborný film. Dojem bohužel kazí trochu slabší závěr.. Přesto se u mě vešel do 5*..:) (17.03.2010)

Nic geniálního jsem na tom filmu neviděl. Naopak mě hrozně nudil... (18.03.2010)

Trošku mi vadil nedodělaný závěr, ale jinak bravúrně natočený thriller. (05.04.2010)

Snímek se relativně dobře drží knižní předlohy, Polanski si zde však netroufl posílit atmosféru odvážnějšími záběry - ať už se jedná o narozené dítě, sabat, obrazy - všude zůstává v polovině cesty a utápí skvělý potenciál v šedi průměrnosti. Teprve Donnerův The Omen, vzniknuvší o pár let později, skvěle ukázal způsob budování napětí a strachu - stavební kameny dobrého hororu. Nemám rád krváky - "rádobyhorory", ale tady stačilo jen maličko šlápnout na plyn... (21.07.2011)

Příběh povedený, chvílemi mi přišly postavy až moc ukecané, začala mě kvůli nim bolet hlava. Efekty a kvalita obrazu na tehdejší dobu mě velmi překvapily, ne že bych čekala černo bílou pantomimu. Klub seniorů stál opravdu za to, je vidět že i v pokročilém věku máte hodně zvrhlé praktiky a choutky, nevyjímaje uctívání satana. Trošku mě překvapil manžel hlavní hrdinky, tomu se říká láska až za hrob, když vás jednoduše zaprodá a skamarádí se s partou oživlých mrtvol. Jinak se mi film líbil ;) (25.03.2012)

Klasickej film o ženský, která je těhotná a brečí, že se něco děje. Moc nechápu jak takhle primitivní nápad a takhle, pro mě debilní, nudný podání může mít takhle vysoký hodnocení. Dvě hodiny čekám na rozuzlení a to příjde tak, že je něco v kočárku a nemá to oči. Co to zase je? Jak pak mám věřit, že to dítě je satanovo, když ho ani neukážou, ale všichni jsou z toho vysraný. Pak je těžký, si vybrat kvalitní film, podle hodnocení, když každej dává 5 hvědz za každou píčovinu co tady je. (29.03.2013)

Hodně nepříjemná záležitost od Polanskeho! Rosemary má děťátko bych určitě nezařadil do kategorie "horor". Více tomu sedí nelítostný a matoucí thriller s dramatickými prvky. Od samého začátku jsem byl na straně Rose a její teorie o čarodějnících co jí chtějí vzít její děťátko ale postupem času jsem začal pochybovat o její příčetnosti, stejně jako ona. Režisér mě bravurně zmátnul a uvrhnul do nejistoty. Komu věřit a komu ne. Čemu věřit a čemu ne. Všechno rozseklo "všeodhalující" finále. A to včetně skvělé atmosféry, kterou tím režisér dočista utnul. Jeden z mála snímků, kde bych raději uvítal nejistý, otevřený konec. A to, protože nejistota byla hlavním atmosferickým prvkem filmu. Byla postupně budována a vystoupala až někam k paranoie a pak šmik. Přišel konec, který všechno až moc dobře vysvětlil. Škoda, škoda. Film je také sondou do světa matky a její ochranitelské, až paranoidní péče o svoje dítě. http://www.youtube.com/watch?v=VQFwW8eAy4U (04.07.2013)

Nějak sem tady vůbec nezachytil atmosféru ani nic podobného. Filmy Polanskiho normálně žeru, ale tohle se mne vůbec nedotklo. Asi špatná konstelace hvězd. (16.07.2014)

Člověk kouká jak chleba z tašky a nestačí se divit, co ten Polanski dal dohromady. Jeden z nejpřísnějších snímků, které mé oko vidělo. (30.03.2015)

Hodně kvalitní. Asi bych našla pár momentů, co mě tam štvaly, ale s dnešním hororem se to nedá srovnat. Na rozdíl od dnešních hororů totiž tento film není založený na ohlušujících zvukových efektech a odporně nechutných scénách. Opravdu kvalitní drama a ke konci horor. Skvělá atmosféra po celou dobu a gradace. Proč už se takové věci netočí? Edit: Polańského manželka Sharon Tate byla v roce 1969 zavražděna Charlesem Mansonem v osmém měsíci těhotenství. - z toho mrazí (24.04.2015)

skdoa ze ten konec....-) (24.05.2004)

Jedno velké ZKLAMÁNÍ !!! Nejprve jsem si přečetl knihu (asi tak před třema roky) a doporučuji to všem, protože je mnohem mrazivější a strhující než film! Ten na mě působil chladně a zklamáním pro mě byl i výkon Mii Forrow. Kniha mě oslovila, četl jsem ji se zatajeným dechem a musel jsem nad ní ještě dlouho přemýšlet. To se u filmu nestalo, i když jde o přesnou kopii knihy. Chápu, že se film může hodně líbit těm, kteří knihu nečetli. Takovýto film u mě v souboji s Vymítačem ďábla bohužel neobstál. (02.01.2009)

Výborný film podle výborné knihy,které je hodně věrný.Je dobře že už nikdo nenatočil sequel podle Levinova pokračování Rosmery a její syn,protože to už je debilita vycucaná z prstu. (15.02.2010)

Po dlouhé době adaptace literárního díla, která se úspěšně vyrovnává vynikající předloze. Zdařilá Polanského verze je dokonalá téměř v každém ohledu. Rozvláčnejší stopáž v tomto případě díky zručné režii téměř ani nezaznamenáte. Příjemné jsou i výkony ženských hrdinek, vedle Rosemary v přesvědčivém podání Mii Farrow pak zvláště Minnie Cassavetové, jejíž neustálé zvědavé nájezdy přináší do okultního díla komediální rozměr. Zaskočilo mě Polanského vykreslení Guye, jenž na mě z knihy vůbec nedýchal tak panovačným dojmem. Dabing byl snad jediným rušivým elementem, zejména pak Rosemary vyznívající jako hloupoučká pipinka. Film oproti knize neztrácí nic ze své tajuplné atmosféry, kterou podtrhuje estetickým nasycením diváka. Já jak vidím tyhle šedesátkový interiéry a módu, jsem prostě jasná. (16.03.2010)

Je mi líto, ale prostě nemůžu jinak. Mě to nějak zvlášť nezasáhlo. Zdálo se mi to zbytečně dlouhé, málo napínavé a rozhodně mi to nepřipadalo jako horor a s tím já do toho šla. Jistě, že to své kvality má (i s ohledem na rok výroby a režiséra), ale já prostě nejsem filmový kritik a hodnotím subjektivně a pro mě to prostě bylo málo - možná je to tím, že jsem zrovna dočetla dvě naprosto úžasné knížky - Exorcista a Omen - tak snad i částečně proto. Bohužel knižní předlohu pro tento film jsem nečetla, tak nemůžu porovnávat. Zkusím to napravit a pak dát filmu ještě šanci, zatím pouze 3*. Jeden ze 101 hororů, které musíte vidět, než umřete i Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete (16.03.2010)

Mrazivá hudba, neuvěřitelně napínavý děj a na závěr obrovský konflikt: síla mateřské lásky versus pevně zakořeněné hodnoty současné společnosti. Mia Farrow mě naprosto okouzlila. Brilantní film! (03.02.2011)

Možná že až příliš zdlouhavé... ale vynikající atmosféra vše vynahrazuje. Navíc skvělý herecký výkon Mii Farrow. Klasika (20.07.2011)

Nebudu dlouho chodit kolem horké kaše a vybalím to na vás rovnou - toto je bez debat jeden z nejlepších hororů vůbec. --- Nějakých pár měsíců jsem strávil ve společnosti těhotné ženy. Celý ten neskutečně složitý a úchvatný cyklus jsem pozoroval spíše zdálky, ale když se narodil můj bratříček, poprvé jsem ten zázrak spatřil zblízka. Těžko říct, jak se musí cítit žena v situaci Rosemary. Režisér divákovi ani oné ubožačce v zběsilém tápání za pravdou neulehčuje zhola nic. Psychologický konflikt mezi těžko uvěřitelnou alternativou a racionálním chápáním lidské bytosti je tu zpracován naprosto mistrně a nejvíc graduje na konci, kdy Rosemary přistupuje ke kolébce, ve které leží její zrůdný syn. Právě závěr je co do síly jeden z nejlepších okamžiků filmu, který je celý po všech stránkách brilantní právě tím, že nahání hrůzu spíše pozvolna, a ne nárazově - strašidlo na nás nevybafne zpoza rohu, neprobudí nás o půlnoci se zahnutým nožem v ruce. Vkrádá se do snů, představ, vědomí a tentokrát neušetří ani mateřské lůno. Mrazivé. (12.10.2011)