Tess

Feminismus a soudobá anglická vesnice pozdní viktoriánské Anglie jsou hlavními obsahovými i ideovými dominantami frankobritského oscarového filmu z roku 1979. Důkladná krajinomalba i neméně vyčerpávající pohledy do tehdejších interiérů spolu s důkladnou výpravou jsou úspěšným Polanského úsilím o postižení tresti Hardyho stejnojmenné literární předlohy. Přemýšlivé, ale jinak prosté venkovské děvče přes svou houževnatost postupně podléhá svodům, kterým je dlouhodobě vystavováno, a konfrontováno s bídou, kterou si nezasloužilo, se posléze v absolutním zoufalství a beznaději utíká do nerovnoprávnéího konkubinátu s původním milencem. Pozdní snoubencovo procitnutí přichází do fatální situace, jíž Tess čelí zmatenou, více pudovou než promyšlenou vraždou s vědomím nenávratného trestu. Osvobozující gesto je tak současně cestou ke zkáze, v níž hluboké náboženské přesvědčení, v němž Tess byla vychována, zcela selhává. V druhém plánu je Tessin osud nevábným zrcadlem mravních i charakterových kvalit obou osudových mužů jejího života. Kritika prudérie pro prudérii, konvenčního pokrytectví, jež je jen fasádou latentního společenského rozvratu, zhruba tak lze popsat film, jemuž vedle Polanského dominuje skvělá Nastassja Kinská v titulní úloze. TESS, připomínající tolstojovskou ANNU KARENINU či Baudelairovu PANÍ BOVARYOVOU (obě díla byla rovněž kvalitně převedena do filmové řeči) nebo mrštíkovskou MARYŠU, zcela jistě neuspokojí milovníky klipově pojatých akčních filmů. Na faktu, že našim předkům plynul čas pomaleji a že Polanski tuto "nudu" do svého uměleckého záměru nemohl nevložit, to však nedokáže nic změnit. Jedno je jisté: TESS si vždy své vděčné diváky najde. (25.12.2010)

Problém už bude v samotnej knihe, kde asi tiež je každý chlap hajzel. Či je to otec, farár, zamestnávateľ, bratranec, alebo manžel, dávať všetku svoju nádej na šťastie do rúk chlapov nie je nič iné, ako naivita. Taký Angel, tak tam sa musíme chytať pri jeho zásadnom rozhodnutí poriadne za hlavu. Ale v tej dobe to tak asi chlapi prežívali. No a Polanski veci myslím tiež veľmi nepomohol. Film nepôsobí nijako zvlášť osudovo, žiadna emocionálna bomba sa nekoná a navyše v poslednej tretine mi film aj napriek mohutnej dĺžke pripadal skratkovitý. Melodráma by mala z diváka vyždímať poriadne emócie, čo sa podarilo iba zčasti. (19.12.2016)

Navzdory tomu, že filmová adaptace Hardyho románu "Tess z D'Urbervillů" s postupem let v rámci tvorby Romana Polanského poněkud zapadla (snad z části pro nevybíravá srovnání s Kubrickovým Barrym Lyndonem), já osobně ji považuji za jeden z jeho vypravěčsky nejzajímavějších počinů. Mladičká Nastassja Kinski měla už v 15 letech ohromný talent, který Polanski (správně) vycítil a pomohl mu rozkvést. Tess je příběhem zdárně prostým, velmi intimním a nedějovým, přesto zcela pohlcujícím. Tempo je pomalé, ale výsledek přesto absolutně nenudí. Polanského vedení herců je samozřejmě brilantní, ale speciální vyzdvihnutí si zaslouží přenádherná kamera, Sardeho hudba a také výprava s kostýmy (Francie nahrazující Anglii). Je to film, který prokázal zejména tři velké služby. Zaprvé, Polanski ukázal a přesně vystihl absurditu a zvrhlou morálku anglické aristokracie a její sobecký vztah k mladičké Tess, která v závěru doplatí prakticky na vše a všechny. Zadruhé, zpřístupnil Hardyho košatou literární předlohu širšímu zájmu publika. A konečně zatřetí, poslal své Sharon Tate tam nahoru krásné vyznání. (10.08.2023)

No, spolu s Čínskou čtvrtí asi vůbec nejlepší Polanského film. Poutavým způsobem vyprávěný příběh vesnické dívky, sužované ranami osudu, v hlavní roli s mladičkou Nastassjou Kinskou (její také asi nejlepší role), okořeněný pěknými exteriéry a místy příjemně kouzelnou atmosférou, právě to jsou hlavní příčiny toho, že se mi film Tess tak moc líbí. (06.06.2003)

nádherná filmárčina (to sa tuším tak hovorí, keď sa mi páči kamera, hudba, výprava... :) ... zo začiatku som mal problém sa na film sústrediť, pretože som si predstavoval "nepekné veci" s neuveritelne krásnou Nastassjou :) Ako čas a dej ubiehali (a čas tu plynie naozaj pokojne, kľudne), táto prvotná priam "erotická" nálada filmu sa však nadobro vytrácala, divák sa chtiac-nechtiac musí dostať do ťažkého vnútorného sveta hlavnej hrdinky a drámy jej života. Melancholická kráska, hĺbavá a vzdorovitá voči pretvárke sveta, poškvrnená obrankyňa svojich ideálov, blúdiaca v na povrchu krásnom (kamera) svete od sklamania ku sklamaniu. Polanski si vybral do hlavnej úlohy naozaj krásku na pohladanie, no táto postava bola myslím nad sily mladučkej Nastassje, aj keď sa nedá povedať, že by mi to nejak nepríjemne "bilo do očí". Film je venovaný "Sharon", čiže Polanského manželke, ktorá bola spolu so svojim nenarodeným dieťaťom v roku 1969 zavraždená fanatikmi v Polanského dome, no nechce sa mi príliš špekulovať, či Polanski kládol medzi zavraždenú (druhú) manželku Sharon a hlavnú postavu Terezu nejaký vzťah, resp. do akej miery je film previazaný s Polanského životom (film bol tak isto natočený iba rok po tom, čo bol naňho v USA vydaný zatykač za údajné zneužitie mladého dievčaťa) ..... veľmi pekný film, skvelá výprava do dedinského prostredia 19. storočia, nie až tak povrchné, ako by sa na prvý pohľad zdalo, no napriek tomu až príliš vláčne, chvíľami evokujúce výrazy ako "umenie pre umenie" alebo "vznešená, patetická nuda", a záver na môj vkus až píliš ľahko "vyšumel do prázdna" (videl som 165 min. verziu) ... vizuálne je Tess takým ženským Barry Lyndonom, no charakter postáv je presne opačný - kým Tereza je idealistická, Radmond Barry je oportunista. Spája ich však utrpenie a neslávny koniec (04.04.2013)