Bobby Deerfield

Přiznám se bez mučení, jo bulel jsem jak želva. Al Pacino zase mile překvapil, tady hraje závodníka Formule 1, který se vyhýbá jakékoliv zodpovědnosti a je tak trochu citově rezervovaný. Jenže pak se objeví ona - Lillian, žena která ho nepřestává udivovat a která zpřehází jeho dosavadní život naruby. Trochu to zavání červenou knihovnou, ale opak je pravdou, je to hlavně o tom, že člověk by si měl užívat každou vteřinu svého života... Největší zásluhu na tomto filmu mají AL PACINO A MARTHE KELLER, tak tohle si kdykoliv zopakuju.100% (27.05.2007)

Autoři z Remarqua vypreparovali kostru, ale z duše si nevzali nic. Zatímco kniha pojednává o krásné, ale křehké květince, která chce poznat život, aby nakonec zjistila, že pod ochraným poklopem je jí nejlépe, a o závodníkově životě blízko smrti, který je vlastně naprosto obyčejný, jen se občas při závodě na vteřinku dotkne nekonečna (pasáž v knize, kdy hlavní hrdina splyne s přírodou, a pak pochopitelně...), filmaři se vydali naprosto jinou cestou. Bobby je chladný racionalista, který chce mít všechno propočítané, a najednou potkává citově založenou ženu, která se z hlediska jeho světa chová neprosto nelogicky a nesmyslně. Každý z nich vidí smrt jinak z jiného úhlu pohledu, každý je jinak formován svou konečností, a proto jsou k sobě tak silně přitahováni, neboť si toho mohou tolik navzájem předat. Co ovšem dělá film tak zvláštním, je osobnost Bobbyho. Lillian ho od počátku provokuje řečmi o homosexuálech, což se nakonec zčásti potvrdí neuvěřitelnou scénou, ve které se Bobby snaží imitovat May West. Je totiž ženou v mužském těle a Lillian je dominantou vztahu, tím mužským prvkem. A sledovat zženštilého závodníka, když od filmu očekáváte mužnou romanci - nedivím se, že se diváci v kinech smáli. A přitom je Pacino ve své roli neuvěritelně přesný. Ovšem šišlající Lilliane, to nemuselo být. (09.12.2010)

Remarquovu předlohu jsem četl tak dávno, že mi ji film ničím nepřipomněl. A vlastně už se ani nemůžu spolehnout na to, co jsem při jejím čtení coby teenager cítil. Tady jsem každopádně cítil pouze neduhy 70. let a prázdný manýrismus. Možná někteří lidé takto milují, ale já jsem se s ničím podobným nikdy nesetkal, a ani bych o to nestál. --- (14.02.2013)

Lidé s nulovým vztahem k motorismu (patřím mezi ně) - nedejte se zmást plakátem s Al Pacinem v závodnickém úboru, či zdejším Radyovým komentářem, tohle v žádném případě NENÍ "pohled do zákulisí automobilového sportu", hlavní postava by mohla být klidně lyžařem, či cyklistou a vyšlo by to nastejno. O autíčka tu nejde, ale v 95% času o netypickou milostnou romanci, nádherně zahranou, bez otravného klišé, v osudovém závěru citově nevydírající a s jedním úžasným milostným vyznáním navrch (ONA: "Nebyla by to ironie, kdybys mi nazačal připadat neodolatelný?" - ON: "Něco ti povím. Nechci tě vyděsit, nebo tak něco. Ale připadáš mi neodolatelná."). Ovšem pro ty, kteří rádi ve filmech spěchají a často ve svých hodnoceních používají slova jako "nuda" a "zkrátil bych ho o půl hodiny", pro ty tohle pomalu plynoucí melodrama nebude. (15.04.2007)

Love story s Al Pacinom ako profesionálnym závodníkom. Automobilové závody až na malú výnimku tento film nezdobia. Celé to stojí na hereckých výkonoch. Výbornému Pacinovi ako vždy, skvelo sekunduje M. Kellerová. Jeden z tých slabších Pacinových filmov, ktorý je zaujímavý iba pre tých, ktorých fascinuje Pacinové herectvo. Tak ako mňa.60%. (10.02.2009)