Bobby Deerfield

Remarquovu předlohu jsem četl tak dávno, že mi ji film ničím nepřipomněl. A vlastně už se ani nemůžu spolehnout na to, co jsem při jejím čtení coby teenager cítil. Tady jsem každopádně cítil pouze neduhy 70. let a prázdný manýrismus. Možná někteří lidé takto milují, ale já jsem se s ničím podobným nikdy nesetkal, a ani bych o to nestál. --- (14.02.2013)

Toto je moje srdcová záležitost a to především díky knižní předloze od E. M. Remarqua Nebe nezná vyvolených. Film sice nedosahuje kvalit knížky, ale i tak je to hodně zdařilá adaptace a to hlavně díky třem hlavním zůčastněným, kteří na výsledném snímku měli největší podíl! Je to příběh automobilového závodníka Bobbyho Deerfielda a jeho lásky k nemocné dívce. Můj oblíbenec Al Pacino se zhostil role Bobbyho naprosto úchvatně( stačilo se mu po celý film dívat do tváře a člověk tam přečetl vše)! Marthe Kellerová, ( pro mě, do této doby naprosto neznámá ), podala ÚŽASNÝ výkon, to vše v režii mého oblíbence S. Pollacka. Nádherný zážitek! Díky E. M. Remarque, S. Pollacku, Al Pacino a M. Keller (20.11.2008)

Každému, kdo nejen ve studentských letech zbožňoval Nebe nezná vyvolených jako já, se musí nevěřícně protáčet panenky. Je až trestuhodné jakkoliv spojovat knihu překypující křehkými emocemi s tak nevýrazným filmem. Z vzájemné chemie ústřední dvojice na mě nepřeskočila ani jiskřička a mé sympatie k tomuto páru nevystoupily ze stínu nezájmu. Musím však uznat, že se tvůrcům podařilo najít v podobě Anny Duperey Lillian jak jsem si ji přibližně představovala. Smůla jen, že ji neobsadili do té správné role. Naproti tomu romantické nasnímání evropských měst a krajiny bylo příjemným pohlazením. (22.06.2012)

No nebejt obsazeni tak nevim nevim. Pribeh je zbytecne rozvleklej a dlouhej a prakticky o nicem, az na par vydarenejch momentu ze zavodu a rozhovoru mezi Bobbym a Lillian. Ale je fakt, ze film je hodne smutnej a misty docela poutavej. Al Pacino hraje skvele, jen se zbytecne moc casto tvaril tak jako nijak. Podle me ho tady prekonava naprosto skvela Marthe Keller. Chybeli mi ve filmu nejaky vetsi emoce, Pacino jen tak zavodi, jen tak pozna Lillian, zacnou se stykat a pak umre a vsichni se chovaj, jako kdyby se vlasne nic nedelo, takze to pak mirne nudi. Ale pod 3* nepujdu, spis to jsou lepsi 3*. (17.08.2006)

Autoři z Remarqua vypreparovali kostru, ale z duše si nevzali nic. Zatímco kniha pojednává o krásné, ale křehké květince, která chce poznat život, aby nakonec zjistila, že pod ochraným poklopem je jí nejlépe, a o závodníkově životě blízko smrti, který je vlastně naprosto obyčejný, jen se občas při závodě na vteřinku dotkne nekonečna (pasáž v knize, kdy hlavní hrdina splyne s přírodou, a pak pochopitelně...), filmaři se vydali naprosto jinou cestou. Bobby je chladný racionalista, který chce mít všechno propočítané, a najednou potkává citově založenou ženu, která se z hlediska jeho světa chová neprosto nelogicky a nesmyslně. Každý z nich vidí smrt jinak z jiného úhlu pohledu, každý je jinak formován svou konečností, a proto jsou k sobě tak silně přitahováni, neboť si toho mohou tolik navzájem předat. Co ovšem dělá film tak zvláštním, je osobnost Bobbyho. Lillian ho od počátku provokuje řečmi o homosexuálech, což se nakonec zčásti potvrdí neuvěřitelnou scénou, ve které se Bobby snaží imitovat May West. Je totiž ženou v mužském těle a Lillian je dominantou vztahu, tím mužským prvkem. A sledovat zženštilého závodníka, když od filmu očekáváte mužnou romanci - nedivím se, že se diváci v kinech smáli. A přitom je Pacino ve své roli neuvěritelně přesný. Ovšem šišlající Lilliane, to nemuselo být. (09.12.2010)