Hájili jsme hrad

Netypický válečný film, který se odehrává v zimě roku 1944 na belgickém hradě, kde se skupina amerických vojáků chystá na poslední boj s nepřítelem. Jednotliví vojáci se před bojem baví, jak můžou. Jeden se stará o VW Brouka, druhý peče v pekárně chleba a další spí s místní ženou a další zase něco. A abych popravdě řekl, takovýto příběh mě moc nebere. Raději se podívám na film, kde se bojuje a ne kde se vedou sálodlouhý řeči o válce a umění a kde vystupuje hodně zváštních postav. A co ty uniformy z Pacifiku, co měli američtí vojáci? Ale abych jen nekritizoval, i toho boje jsem se dočkal. Po nudné hodině se mě to začalo konečně líbit. Boje byly dobře nasnímané a celkově to zvedlo moje hodnocení. Takže nakonec za 3*, i za Burta Lancastera, který jako jediný vyčníval z herců. (16.08.2010)

: Film pojednává o hrstce americkych vojaků kteří poblíž Arden hájili stary zapomenuty hrad proti poslednimu z ataku německe armady na konci 2.sv.války.Američti vojaci sou sem poslani na zotavenou nebot po predeslych bojich se snimi uz prilis nepocita. Kdyz vsak nemci podniknou na zcela neocekavanem miste ofenzivu, narazi na odpor a z hradu se stava symbol za ktery se vojaci hodlaji biít do roztrhani tela.Za zminku stoji pekne vylicene zaliby vojaku nez dojde k bojum at uz lovecke vypravy nebo navstevy v nevestinci. (27.02.2008)

Tak tedy chvíli nahoře a chvíli dole.Prozaický až vojensky syrový začátek....,pokažený jeep tlačený brblajícími vojáky cosi uvozuje, ale vzápětí jsme z toho "cosi" vytrženi kamsi úplně jinam.Až surreálně krásný obraz hraběte s paní na koních a posléze konfrontace a rekvírování hradu.Směs lidí s různou mírou intelektu,diametrálně odlišnými hodnotovými systémy je na čas sražena dohromady armádou, ale na malou chvíli mohou žít jaksi nacivilno. Projeví se skutečně lidsky a jsme svědky rozkvétání růží.......kunsthistorik, pekař, velitel,páter...i dámy v bordelu.Každý svým způsobem.A hraběti dokonce přinese vytouženého potomka, jemuž ale není otcem.Nicméně všeobjímající matka válka je posléze nutí k tomu, proč uniformu oblékli. Ale jak už to bývá, inter arma silent musae....a vše je poničeno, lidé pozabíjeni a válka triumfuje. Vzpomněl jsem si na Hlavu 22, v tomhle filmu také absurdita války přechází v surreálně obrazy.Ale za tu chvíli vytržení to stojí.....Zajímavý pohled na válku.Ale kdoví, jak tyhle situace probíhaly ve skutečnosti, není-liž pravda?Co? (27.05.2010)

Sydney Pollack si natočil tak trochu artový válečný film. Je zima 1944 a skupina vojáků dostává za úkol bránit středověký hrad, který je jedinou cestou pro plánovaný německý protiútok. Je tu něco absurdních, až mimoňských dialogů, absurdních scén (nepotopitelné auto a voják skákající z věže), místy až poetická a mrazivá atmosféra. Vojáky zajímá všechno jen ne válka - velitel pomáhá hradnímu pánovi s hraběnkou :) jeho zástupce je nadšený z umění, jeden z vojáků povoláním pekař si v městečku "adoptuje" pekárnu i s rodinou. Zkrátka spíše nezávislý film na 3*, ovšem Pollack se ve finále utrhl ze řetězu a natočil napřed parádní bitvu (s nezničitelnými tanky) ve městě a poté brutální, krvavou a zoufalou obranu hradu, plnou krve, destrukce a umírání a donutil mě jít o hvězdičku výše. Kdo umí ten umí. (19.10.2022)

Slavná filmová adaptace slavného románu. Absurdity války rastrem Sydney Pollacka. Je to téměř protimluv, ale jedná se o komorní válečný film. Trocha Hlavy XXII (absurdní dialogy), trocha MASHe (umění gagu, porušování subordinace, kontext), trocha z atmosféry divadelního kusu ,,Čekání na válku"... Celý film má výrazně literární podtext (tzn. více se mluví než bojuje), v němž se odráží skvělá literární předloha. Oproti ostatním válečným filmům má tahle filmová adaptace výrazně jiný charakter. Takový Sam Mendes se v tímhle filmem asi nechal volně inspirovat, když o nějakých 40 let později koncipoval svého Mariňáka... PS: Na obojživelný Volkswagen se nezapomíná... :-) (24.05.2010)