Elektrický jazdec

Přišlo mi, že si režisér neujasnil, co vlastně chce natočit, a tak má film ode všeho něco. Myšlenka je hezká, stejně tak vyznění, ale celé mi to přijde poněkud neuvěřitelně podané, stejně jako postavám moc nevěřím. V podstatě sociální drama a sociální kritika, ale podobných snímků v 70. a 80. letech vzniklo v USA hodně. (23.02.2014)

Ano, člověk má mít svou hrdost. Nechat se vláčet osobními neúspěchy a nakonec i alkoholem na samém dně žití je jedno z nejhorších, co může člověka potkat. A pak ..., opětovný výstup. Že je to pohádka? Proč? Je kolem nás snad málo lidí, kteří si prošli cestu "dolů" spolu s alkoholem a nevyškrábali se opět nahoru? Je to o uvědomění vlastní hodnoty jako člověka i hodnoty zvířete, v tomto případě nádherného chovného hřebce. Oba, kovboj Sonny i ten krásný kůň – světový šampión, jakoby se nacházeli ve stejné situaci. Oba jsou za zenitem své slávy a zneužíváni ku prospěchu jisté firmy. Dosluhující kůň spolu s kovbojem pózují a předvádějí ponižujícím způsobem reklamu na jejich výrobek. Oba touží po svobodě a vlastní hrdosti. Tu jim oběma může poskytnout pouze jeden z nich – kovboj Sonny. Vynikající Robert Redford spolu s Jane Fonda vám nabízejí dvouhodinový krásný filmový zážitek, na který citlivý divák nezapomene. (27.05.2008)

"Já jsem dával dýchání z úst do úst flašce Tequily. A stejně jsme ji ztratili." Žárovkami osvícený ex-šampión Sonny Steele mě na své cestě za vykonáním dobrého skutku bavil. Vycházející hvězda, kůň inhalující eukalyptus, měl taky něco do sebe. A nakonec ani reportérka Hallie, která jako jediná na světě viděla značkování chřestýšů, toho moc nepokazila. Jen to celé bylo takové černobílé. Bohatí byznysmeni byli zmetci, návrat k přírodě byl splněním amerického snu a krádež jedné koňské síly v hodnotě dvacet mega se snad ani nemusela řešit. Mě to tedy celkem zaujalo a lichokopytníkovi jsem k jeho návratu do přírody blahopřál, ale přesto jsem doufal, že mě záchrana zfetovaného zvířete chytne o trošku víc. (06.04.2018)

„To je vedľajšie.“ – „Pre koho?“ ELEKTRICKÝ JAZDEC je po ZAKÁZANOM MAJETKU, JEREMIAHOVI JOHNSONOVI, TAKÝCH SME BOLI, TROCH DŇOCH KONDORA a pred SPOMIENKAMI NA AFRIKU a HAVANOU, ďalšou spoluprácou Sydneyho Pollacka a Roberta Redforda. Hoci by sa zdalo, že je „len“ nadpriemerným filmom, čoskoro zistíte, že v sebe má „niečo viac“. Ibaže sa ťažko hovorí o tom, čo. Starý kocúr George Clooney, spomínajúc na v roku 2008 zosnulého Pollacka, povedal peknú vec, ktorá odpovedá na túto otázku. „Sydneyho filmy boli lepšie... dočerta, aj jeho jedlo bolo lepšie“. ELEKTRICKÝ JAZDEC je príbeh starnúceho kovboja, robiaceho reklamu na ovsené vločky. Životom sa pretĺka predovšetkým s výdatnou pomocou rumu, no keď sa pri jednej z ďalších hrozných akcií stretne s plemenným žrebcom, ktorý v skutočnosti nie je až taký plemenný, vráti sa mu chuť do života. Unesie koňa a spolu s otravnou novinárkou (s výbornou Jane Fondovou sa Redford stretol už v pôvabnej romantickej komédii BOSÉ NOHY V PARKU) putujú krajinou, aby žrebca vrátili tam, kam patrí. Do divočiny. Redfordov Sonny sa následne musí vydať cestou, po ktorej kráčalo už toľko jeho ubolených (anti)hrdinov. Cestou tichou, lemovanou prácou, alkoholom, spomienkami a nerealizovanými snami. (18.10.2008)

Režisér Sydney Pollack je pro mě zárukou kvality a od filmu Koně se také střílejí jsem viděla jeho všechny další. Také Elektrický jezdec je film, na který se člověk podívá rád opakovaně a to jsem teď právě udělala. Neztratil ani po letech svoji romantiku a také kousek ostnu výčitky na konzumní americkou společnost. Redforda moc nemusím, ale role Sonnyho mu sedla. Jane Fonda byla vynikající (taky jsem ji obdivovala v těch podpatcích, ale hlavně to, jak měla po třech dnech v přírodě pořád skvělé vlasy). Nejúžasnější z nich byl stejně ten kůň...netuším, jestli je možné vrátit vysloužilého závodního koně zpět mezi mustangy, ale podařilo se to alespoň v tomhle filmu. Když připočítáme nádherné záběry krajiny a výbornou hudbu, je to moc příjemný zážitek. (26.08.2011)