Jeremiah Johnson

One westernman show v podaní Redforda sa mi pozdáva oveľa viac, než niektoré top200-hodnotené produkty zobrazujúce divoký západ. A môžem povedať, že určite je to aj vďaka dobrodružnému ladeniu, ktoré je spojené s naturálnym nádychom prežívania, krásnu prírodu, či vedľajšie citové odbočenie, ktoré filmu viditeľne prospelo. Možno by som trošku viac zhutnil a zcelil záver, ktorý mohol byť viac efetknejší (na city). 95%. (29.11.2007)

zaujímavý film, v nádhernom prostredí točený, trocha smutný ... redford sa v nom ukázal v plnej paráde ... troska ma mátožila iba myslienka co žrali tie kone a mulice v horách plných snehu :), ale nebránilo mi to dat filmu plný počet bodov . A nemýľte si to .. western .. nie je film iba plný kovbojov, strielačiek a pästných súbojov v saloone. (27.06.2014)

Jeremiah Johnson není jenom film o jednom z amerických mýtů, je to film o tom, jak moderní mýty a legendy vznikají, že mají obvykle reálný základ, který je možná zajímavější než to, co z něj na konci vyrobí popkultura. Sledujeme postavu osamělého muže, který se bez zkušeností, ale s velkým odhodláním, vydává v polovině 19. století na stále ještě divoký americký Západ a postupně se stává tvrdým zkušeným zálesákem, jedním z průkopníků bílé civilizace. Zároveň se stává pro své okolí hrdinou a hlavní postavou vyprávění od táborových ohňů. Dnes můžeme v Johnsonovi vidět prototyp opravdového muže, takoví už dnes nejsou, protože není dostatek divočiny, samoty a odhodlání snášet hlad, zimu a absenci moderní medicíny. Snímek zároveň zajímavým způsobem popisuje vztah bílého lovce a původních indiánských obyvatel. Po dlouhé desítky let americké westerny podávaly obraz krutých divochů, kteří brání pokroku moderní civilizace a nejpodlejším způsobem ohrožují křesťanské osadníky. Od 70. let pak postupně tenhle obraz vystřídal pocit multikulturního studu, který naopak líčí Indiány jako oběť bezohlednosti a hrabivosti rozpínavé bílé civilizace. V Polockově filmu jsou tyhle ideologické pohledy potlačené, režisér je zkrátka líčí jako logický konflikt dvou odlišných civilizací, kdy ani jedna z nich nepředstavuje nějaké zlo nebo dobro podle dnešního hodnotového žebříčku. Obě strany se zkrátka snažily hájit své zájmy a jednat podle svých tradic a zkušeností. Zvítězila logicky ta, která byla přizpůsobivější, dynamičtější a technologicky vyspělejší. Polock svůj film natočil jako pomalu plynoucí baladu, kde dává naplno vyniknout krásám amerických hor a vzdává hold chlapskému přátelství, kdy setkání dvou lovců v divočině se obejde bez přehnaných emocí a jen s nejstručnějšími proslovy, ze kterých je ale cítit velká vzájemná úcta. Redford svého trapera zahrál s obvyklou profesionalitou a režisér náležitě využil jeho sympatický vzhled. Nevím, jestli přesně odpovídá Polockův pohled realitě Skalistých hor oné doby, ale přinejmenším divoký Západ tak vypadat mohl. Celkový dojem: 90 %. (05.08.2011)

Tón filmu se často změní s až děsivou lehkostí a přirozeností sobě vlastní. A neubírá mu fakt, že není obtížné odhadnout, kam se následujícím krokem vydá. Spíše je obdivuhodné, že i přesto dokáže zaujmout a podat trošku jinak uchopený western. Hlavně z něho ale čiší pocit dobrodružství, který je cítit i přes obrazovky a nutil mě z ní nespustit oči. (31.12.2016)

Jeremiah Johnson nesplnil celkom moje vysoké očakávania. Mal som za to, že uvidím niečo ako bol Posledný trapper. Bol to vynikajúci film, ale tá jedna hviezdička do piatich mu objektívne chýbala. A nielen objektívne, ale aj subjektívne. Mnohé detaily a dejové zvraty ostali pre mňa záhadou nie snáď preto, že by sa moja chápavosť vekom radikálne znižovala, ale že ich Sydney Pollack nepovažoval za potrebné uviesť. Okrem toho, čo už uviedla jatamansi, ma napríklad zaujíma, čím sa živia kone na snehových pláňach, koľko prachu a guliek si so sebou vzal do divočiny a množstvo ďalších detailov, ktoré však nič nemenia na tom, že považujem Jeremiah Johnson za vynikajúci film. A vôbec nie zásluhou divokej prírody a dobre vyzerajúceho Roberta Redforda (09.08.2011)