Duša

Soul je (právem) oceňovaný za to, že má velmi originální koncept... bohužel mě ale příliš nebavil, nějak se mi prostě netrefil do vkusu. Jako téměř každá pixarovka umí hezky zabrnkat na emocionální strunu a film je místy dojemný. Nápady a celkově vytvořený svět, ve kterém je "život po životě" jakýmsi moderním korporátem cíleným na pozitivitu a efektivitu (ale bez všech těch negativních věcí, které existují v reálném životě), je docela zajímavý, ale vůbec jsem se do něho ani do příběhu jazzmana nedokázal ponořit. Nepomohlo mi ani že ve filmu dabují mí oblíbenci Richard Ayoade a Graham Norton. Každopádně vizuálně je film pěkný a cením ochotu zkusit něco jiného. (6/10) (08.10.2022)

V průběhu sledování mě napadlo, že ty spirituálněji laděné pixarovky typu V hlavě tolik nemusím a třeba konkrétně tu jsem od návštěvy v kině už neměl touhu vidět. A ačkoliv mě Duše vyloženě neohromila, má v sobě tu duši (🙂), jakou třeba mnohé animáky čistě pro děti postrádají a konec mě vyloženě semlel. Něco mi řiká, že s dalším zhlédnutím už půjdu na plný počet a jen doufám, že Pixaru vzhledem k letošním ne úplně přesvědčivým finančním výsledkům právě Soul (jsem zvědav, jaké Disney+ vykáže výsledky) a Frčíme nebude nakázáno více sequelů a budou moct nadále vznikat originály...80% (03.01.2021)

U Pixaru ví, jak diváky zaujmout, pobavit a zároveň dojmout a Duše je dalším názorným příkladem toho, že "lampičkové" studio umí naservírovat vskutku oDUŠEvnělé kousky. Z technického hlediska jde o dechberoucí audiovizuální podívanou, oplývající úžasně vypiplanou animací a nádherným soundtrackem. Oceňuji výtvarné ztvárnění světa duší a jeho rozličných charakterů - od čerstvě zrozených dušiček, přes (J/T)erryho, až ke smutně děsivým ztraceným duším, které mi připomínaly postavy z Miyazakových animáků. Pete Docter vdechl život (a duši) dalšímu originálnímu světu, jenž v určitých momentech evokuje jeho předešlý snímek V hlavě, a přesto je v mnohém jiný. Příběhově se jedná o nadmíru vyspělý snímek, který se zaobírá smyslem našich životů a jejich samotnou podstatou, která rozhodně není předem daná. V hlavě a Coco mě sice chytly za srdce o maličko víc, přesto si však Duše ode mě to plné hodnocení zaslouží. (01.01.2021)

Tuze pěkné, možná se to jen trochu obtížně prokousává k meritu věci, ale jakmile se to ustálí ve svém příjemně dospělém a maličko surreálném tónu, má to bezmála zázračné momenty. Pixaru to dospívání svědčí. V hlavě mělo dětsky hravé jádro, tohle už je spíš o dospělé kreativitě a velmi osobním tématu hledání smyslu a ukotvení v životě, který hlavní postavě plyne pod rukama. Dobře, že Pixar opustil antropomorfizování nesmyslů pro děti a začal vést dialog s rodiči v krizi středního věku. Bůh ví, že podobné pohlazení potřebujeme víc než naši haranti. (10.06.2021)

Mimoriadne ambiciozne, ale bohuzial aj trochu rozbite. To rozkrocenie medzi dospelym a detskym filmom tomu ubera na posobivosti prveho a zabavnosti druheho. Ale inak aj tak spicka. Silne temy, originalne vytvarne riesenia aj rychle tempo (ked to skoncilo, tak som myslel, ze som v 40. minute) z toho robia vyborny film. Ale naviazanost na postavy nefungovala stopercentne a vlastne ide o jednu z troch pixaroviek, ktora ma nedokazala rozplakat. Je to omnoho silnejsie v myslienkovej, nez emocnej rovine. 8/10 (15.01.2021)