Spomienky z Afriky

Navenek klasický hollywoodský velkofilm postavený na jednoduché milostné zápletce, dvou hvězdách a nádherných záběrech krajiny. Z vypravěčského hlediska jde ale zároveň o nebývalé důsledné naplnění českého názvu - o přiznaně útržkovitý výběr subjektivně rámovaných okamžiků. Tato vyprávěcí struktura Lumetovi umožnila vystavět film jako řadu velkých scén, vzpomínek, které protagonistce nejsilněji utkvěly v paměti. Vzniká dojem, že vyprávění je poměrně volně vedeno Blixenovou, nikoli tvůrcem, který by chtěl naše emoce navádět určitým směrem. Vzpomínky se díky tomu vyhýbají melodramatickému sentimentu a zároveň se jim daří zprostředkovat dojem přirozeného koloběhu života, který také nesměřuje předem vytyčenou trasou, ale v němž se prostě občas něco přihodí (mistrem tohoto typu vyprávění je Terrence Malick). Film přitom v žádném případě není chladný. Málokdy v dějinách kinematografie mezi herci tak bezchybně fungovala ona tajuplná "chemie." Streepová a Redford k sobě zkrátka patří a sledovat jejich společné scény je podobnou radostí jako se opájet záběry africké divočiny. Kdyby šlo o jediné vzpomínky na Afriku, které kdy budu mít, nelitoval bych. 85% Zajímavé komentáře: Douglas, pshimi, berg.12, Faidra, Tommy987, Grafito, jatamansi, FilmFan24 (03.12.2006)

Strašně moc rozvleklý a přitom hrozně krátký film. Že si to odoruje? Kdeže. Pollack věnuje až příliš času záběrum na přírodu a milostnému plkání Streepové s Redfordem. Naproti tomu je tam ze začátku celkem zajímavě nakousnutá situace v soudobé Africe a hlavně problémy hlavní hrdinky. Bohužel ta se jak mávnutím kouzelného proutku rázem promění z trochu nafrněné Evropanky v zkušenou ochráňkyni farmy. Škoda nevyužitého potenciálu. A ano Pollack tímto filmem stanovil určité mantinely pro romantické velkofilmy. Jenže byl už několikrát překonán. Nostalgie u mě nefunguje, protože film jsem videl teprve čtvrt století od jeho vzniku. Proto hodnotím takto. Králem obdobných filmů zůstává i nadále v mém soukromém žebříčku Costnerův Tanec s vlky. Abych jen nekritizoval - ty kýčovité záběry africké přírody jsou nádherné. A samozřejmě i soundtrack je skvělý. 70ˇ%. (08.09.2007)

Jak český překlad názvu napovídá, jedná se o vzpomínky, tedy o zachycení životních osudů několika postav a ne o ucelený dramatický celek. To však vůbec není ke škodě, protože Vzpomínky na Afirku jsou velice příjemnou a milou záležitostí. Sydney Pollack vytvořil pro filmové plátno Afriku doby, kdy byla ještě panenská, nezkažená a nedotčená genocidami, hladomorem, válkami o nerostné bohatství a tím vším, kvůli čemu ji už dnes nelze považovat za romantické místo. Dokázal skvěle zachytit ducha doby, ve které ještě mohlo být pro bohatšího evropana krásné, zde žít a podařilo se mu to tak dobře, že snad každý musí závidět lety dvojplošníkem nad nedotčenou krajinou. Výraznou složkou jsou také zajímavé diskuze o smyslech vztahů, o tenké hranici mezi nezávislostí a sobectvím, které však nic neřeší a vlastně ani nemohou. Vzpomínky na Afirku jsou vcelku lehkým nenáročným filmem, který ale mohutně potěší a zahřeje. (31.03.2011)

Scénář: Kurt Luedtke .. Možná, že tento snímek byl svého druhu první, ale dvacetiletá propast od vzniku (do doby než jsem film viděl) a několik dosti podobných a více méně stejně slabých snímků (Indočína, ..) vzniknutých poté určitě nepřidaly na mém zážitku.. Utahané, nudné, slabě romantické a přeoscarované - asi byl slabý rok na kvalitní podívanou, když většinu sošek posbírá tohle. Jediná zasloužená je za výtečnou hudbu! 50%. (28.08.2005)

Tenhle film je silene nadhodnocenej, ale nektere oskary si urcite zaslouzil. Asi nejlepsi je na filmu kamera, coz nebyl zas takovej problem, jelikoz se natacelo v zajimavejch lokacich. Taky hudba se povedla. Herci hrajou taky slusne, ale ackoliv tu nejvic prostoru ma Streep a Redford, me nejvic zaujal Klaus Maria Brandauer. Problem je, ze celej film na me moc nepusobil jako romantika, ale prisel mi takovej prazdnej. V podstate az na dve dramaticky sceny (lvi, pozar) se tu jen tak keca, pripadne se nekam jezdi a cely to vyzni tak do prazdna. Nejvic za to asi muze Meryl Streep, respektive scenarista. Jeji postava mi byla celkem nesympaticka, jeji problemy me nezajimaly a jeji hlas mi prisel otravnej. Nechapu, jak si jeji postavu nekdo muze oblibit, kdyz vecne nespokojena furt nekoho otravovala. Navic sceny, ktery meli docela silnej potencial, napriklad smrt dulezite osoby, jen tak presla, bez nejaky ukazky emoci. Vlasne skoro nikdo tu nedaval nic najevo, takze to vypadalo, ze je vsem vsechno jedno a kdyz se tohle odehrava 150 minut, je jasny, ze film bude nudit. A prestoze me nenudil tak moc, jak jsem cekal, vic jak na tri hvezdicky to nevidim, protoze od romantickyho dramatu bych cekal nejakou tu romantiku a dramaticke sceny a ne jen zabery krasne prirody. (16.10.2006)