Hodina vlka

Paranormal ARTivity. Minimalistický záznam rozpadu jedné umělecké osobnosti natočený navýsost expresivní formou, která donutí pochybovat prakticky o všem. Vypravěči jsou nejistí a nevěrohodní stejně jako celý film, minimálně jeden z nich je navíc šílený - stejně jako celý film. Bergman těží z E.A. Poea minimálně stejně tak jako David Lynch čerpá z něj. (17.02.2010)

Horor se vším všudy a bez jediné kapky krve nebo oživlé mrtvoly. Hrůza v každém okamžiku, jen stále větší. Proč? Protože něco podobného se možná odehrává „vedle u sousedů“. Nejsou to umělci ani nežijí na opuštěném ostrově. Třeba se jen mají stejně „rádi“ jako ti dva ve filmu, a proto splynou i s démony toho druhého. A jejich drama možná taky nemá „žádný“ konec, jako i tento film. Max von Sydow se role zhostil bravurně. (22.06.2010)

Bohužel musím konstatovat, že ze všech snímků, které jsem od režiséra viděl, mi přišel tento nejslabší. Už začátek s promluvou k divákům a nastíněním natáčení mi nesedl. Stejně tak mi vadilo (a to hodně) neobjasnění faktu, že žena může vidět a slyšet to, co její muž (ehm, argument, že lidé, kteří jsou spolu dlouho duševně „prorostou“ už snad ani vágnější a naivnější být nemohl). Pak i ty odkazy na spisovatele či postavy z romantismu šly (díky mé neznalosti) úplně mimo mě. Co fungovalo, byla alespoň trochu popracovaná psychologie postav (i když oproti jiným režisérovým snímkům to byla docela slabota) a pak hororový nádech jako takový, který si dokázal uchovat určité kouzlo (stejně jako to tajemno kolem, než mi došlo, že ho nelze ani trochu rozkrýt). No, jednou to asi přijít muselo, každopádně poprvé budu muset jít u Bergmana pod 4*, Hodina vlků mi vychází na pouhý průměr. (14.03.2014)

Proč by umělec nemohl stvořit dílo o tom, co ho děsí? Proč by nemohl obnažit své nejvnitřnější strachy a deprese? Některé zdejší komentáře mi připadají úplně mimo. To, co nechápu je automaticky blbost? Ať si Bergman nechá svoje démony pěkně v sobě a neobtěžuje s nimi diváky, říkáte, ale, proboha, co to je za přístup? Proto přece točil filmy, aby se svých démonů zbavil, nebo aby se s nimi aspoň podělil s diváky. A když se vám to nelíbí.. no, tak se na jeho filmy prostě nedívejte. Mně osobně se atmosféra opuštěného ostrova, který ovládá jakási zvláštní síla, líbila. Ty řeči o hodině vlků, hodině, kdy páchá nejvíc lidí sebevraždu, kdy se rodí nejvíc dětí a kdy se probouzí démoni, na mě zapůsobily. Díval jsem se na to asi ve tři ráno a po skončení jsem zůstal jenom tak sedět a koukal do prázdna. A bylo to zvláštní. Cítíte, že jste viděli něco výjimečného, ale máte pocit, že vám hodně uniklo. A tak si to pustíte znovu, a pak znovu.. Až nakonec zešílíte a zastřelíte se.. Ingmare, Ingmare, tys nám zas jednou dal.. (24.12.2008)

90% - Co jsem mohl čekat od Bergmana, toho jsem se dočkal. Mistrné psychologické sondy, syrová atmosféra, filmařská kvalita.. Zde je film ale obohacen i o horrorové a thrillerové prvky, které jsou provedeny tu s šílenou (pozitivně míněno) hudbou, jinde zase s mrazivou a tichou samozřejmostí... Několik studených front se prohnalo po mých zádech. Skvělý film, jako obvykle... no... co? (14.03.2006)