Hodina vlka

Ingmar Bergman a horor? A prečo nie. Hodina vlkov je čas od polnoci do úsvitu, kedy sa rodí najviac detí, zomiera najviac ľudí a ožívajú nočné mory. Pravdaže, tí z vás, ktorí ste videli jeho ďalšie filmy, klasickú SIEDMU PEČAŤ napríklad, asi tušíte, že riedky dej bude obsahovať zárodky filozofie a veľa scén, o ktorých neviete, čo si o nich máte intelektuálsky myslieť. Na strane druhej, HODINA VLKOV snáď ešte stále, hoci z posledných síl, napĺňa charakteristiku hororového žánru. Či už to budete brať ako príbeh o upíroch, ibaže títo z umelcov vysávajú niečo iné ako krv alebo ako synonymum kritiky umenia, zostane vám hypnoticky pochmúrna atmosféra, opantávajúca vidiecka výprava, uhrančivá kamera a zaujímavé herecké výkony robustného Maxa von Sydowa a krásnej Liv Ullmanovej. (15.09.2007)

Bergman je maestro budovania atmosféry a majster estetického cítenia, na absolútneho génia Svena Nykvista píšem ódy v každom komentári, ale čo mám robiť keď ten chlap je "kameramanský Boh"!?! Hodina Vlkov je vizuálno- filozoficko- alegoricko- metaforicko- mrazivý silný zážitok. Berganove filmové rozjazdy sú síce dlhšie a možno menej záživné, ale druhá polovica je tak fenomenálna a "doritinakopávajúca" že plný počet je namieste! (03.12.2007)

Tenhle Bergmanův netradiční výlet do žánru hororu na mě působil dost rozporuplně - na jedné straně výborný vizuál i originálně natahovaná statičnost scén, mrazivá atmsoféra "hodiny vlků" (sáhodlouhé odpočítávání bylo nervydrásající) a především "rodinné idylky při chytání ryb" a výborná dvojice v hlavní roli (Ullmannová je výborná zvláště ve scénách, kdy se ona sama ještě posledními silami drží reality a snaží se na ni manžela zpět napojit) na straně druhé až iritující nečitelnost především v závěrečné fantasmagorii, která navíc působí přepjatě a jaksi anachronicky klišovitě, do níž dokonce pronikají předchozí neustále opakované prvky Bergmanových děl, což mě zase jen utvrdilo v tom, že sleduju jen jeho další komorní drama, akorát "převléknuté" do pečlivě maskujícího obleku. Zatímco ostatní filmy se nějak drží života, jeho etických otázek a východisek, zde jsem se setkal spíše s intelektuální nabubřelostí, jenž je od života na míle vzdálena a spíše staví na vyumělkovaném konstruktu. Takovéto filmy mi nikdy nebudou blízké i kdyby je natočil sebevětší mistr. (29.03.2010)

Paranormal ARTivity. Minimalistický záznam rozpadu jedné umělecké osobnosti natočený navýsost expresivní formou, která donutí pochybovat prakticky o všem. Vypravěči jsou nejistí a nevěrohodní stejně jako celý film, minimálně jeden z nich je navíc šílený - stejně jako celý film. Bergman těží z E.A. Poea minimálně stejně tak jako David Lynch čerpá z něj. (17.02.2010)

Již Johan s Almou vzájemně sdíleli a nikdo je nezval piráty!!! Já k tomu v podstatě němám co dodat. Hodnocení v tomto případě hovoří za vše. Výborná záležitost, která mě svou jemnou psychotičností doslova pohltila. Skvělé vykreslení postav. Liv Ullmannová je zářným příkladem toho, že skvělá herečka vůbec nemusí být hezká. Přesto je zajímavá. Prostě skvělý kousek. (12.06.2012)