Hodina vlka

Skoro všetky Bergmanove filmy som videl približne v rovnakom období, a toto je film, z ktorého si pamätám najmenej. Zrejme je to neuchopitelnosťou deja, a ide skôr o film, ktorý si tvorca natočil viac pre seba ako pre diváka. Ale mám chuť si ho ešte niekedy pozrieť. Hodnotenie je veľmi relatívne. Videl som znova a musím zopakovať, že tento film je sebestredným umením. Nie je to ale vôbec kritika, iba fakt a upozornenie pre divákov, túžiacich po silných emóciách a katarzii, Vargtimmen je úplne iný typ umenia. (09.08.2009)

Ingmar Bergman a horor? A prečo nie. Hodina vlkov je čas od polnoci do úsvitu, kedy sa rodí najviac detí, zomiera najviac ľudí a ožívajú nočné mory. Pravdaže, tí z vás, ktorí ste videli jeho ďalšie filmy, klasickú SIEDMU PEČAŤ napríklad, asi tušíte, že riedky dej bude obsahovať zárodky filozofie a veľa scén, o ktorých neviete, čo si o nich máte intelektuálsky myslieť. Na strane druhej, HODINA VLKOV snáď ešte stále, hoci z posledných síl, napĺňa charakteristiku hororového žánru. Či už to budete brať ako príbeh o upíroch, ibaže títo z umelcov vysávajú niečo iné ako krv alebo ako synonymum kritiky umenia, zostane vám hypnoticky pochmúrna atmosféra, opantávajúca vidiecka výprava, uhrančivá kamera a zaujímavé herecké výkony robustného Maxa von Sydowa a krásnej Liv Ullmanovej. (15.09.2007)

Patřičně drásavá a v nitru až bolestivá historka, která je nejsilnější právě v pohledech do kamery, v pochybnostech a v příběhu dvou lidí. Ti jsou živoucím příkladem několikrát zmíněné, potvrzované i zpochybňované teorie o párech, které jsou si tím podobnější, čím více času spolu tráví. Bohužel u toho ale nezůstane a ke konci se doskáče pomocí výjevů z černých můr, jak vystřižených třeba z Persony. Tím pro mě dosavadní duševní hloubka končí a zbytek filmu bledne v obrazech, které už jsem od Bergmana viděl jinde a lépe. (01.03.2024)

To, že si Bergman vyhání své vnitřní duchy na filmové plátno mi nevadí, ale to že jimi krmí i diváky, to už je docela hnus. Hodina vlků je další z řady "vysoce výživných" pseudointeligentních filmů, nak kterými se každý rozplývá, jak jsou úžasné, jaký je Bergman (Lynch etc.) génius a jaké mají hluboké myšlenkové pozadí, i když se na ně z plátna vyvalí jenom směsice nesrozumitelných výblevů, ze kterých pochopí pěkné prd a umírají při tom nudou. Umění pro umění, ne pro lidi. (03.04.2007)

90% - Co jsem mohl čekat od Bergmana, toho jsem se dočkal. Mistrné psychologické sondy, syrová atmosféra, filmařská kvalita.. Zde je film ale obohacen i o horrorové a thrillerové prvky, které jsou provedeny tu s šílenou (pozitivně míněno) hudbou, jinde zase s mrazivou a tichou samozřejmostí... Několik studených front se prohnalo po mých zádech. Skvělý film, jako obvykle... no... co? (14.03.2006)