Kone sa taktiež strieľajú

Vlastně jsem se tomuhle filmu dlouho vyhýbal. Potom jak jsem si ,,užil" kdysi knihu se mi nechtělo tenhle zážitek nijak rozmělňovat. Jenže jak stárnu,přicházím třeba takovému Pollackovi na chuť (a hlavně mě nalákal nedávno vysílaným bijákem Hájili jsme hrad,-kde je taky předloha vynikající a film obstál na výbornou).Ale když už mi to ČT2 donesla až před rypák,neodolal jsem a nelituju! Tak jako u Hájili jsme hrad ,Pollack respektuje předlohu,nic nevymejšlí a tu děsivou sílu příběhu dokáže perfektně zprostředkovat i pro nečtenáře.Salut. (09.06.2010)

Sediet dva mesiace nonstop v hladisku a sledovat tanecny maraton by bola istotne pekelna nuda. A v tom pripade by urcite isla bokom aj skutocnost, ze sa na parkete prehana sarmantna jane fondova. Neviem preco, ale po skonceni filmu mam pocit ako by som tam tie dlhe tyzdne naozaj vysedel. Pollack nenakrutil vyslovene zly film, ale chyba mu viac zivota. Ako plynuli dni a tyzdne zacal som pocitovat stale vacsiu a vacsiu nudu, ktoru nechcelo akosi nic narusit. A v tomto vidim najvacsi deficit. Ale inak peknych 70%. (29.12.2007)

Kdo by si byl pomyslel, že film odehrávající se téměř celý v jediné budově bude mít tak neuvěřitelně intenzivní dopad. Taneční maraton, ve kterém jde nejen o výhru 1500 dolarů, ale hlavně o život. Bezchybná režie a perfektní herecké výkony zaručují nádherný zážitek. Všechny ty Hříšné tance, Let's Dance, Street Dance a jim podobné kýče se mohou jít zahrabat. (03.06.2010)

Proč hrát, když víte, že prohrajete? Kniha Horace McCoye je jednou z nejpochmurnějších, co jsem četl a film, ač vyznívá pokojněji, vám na optimismu také nepřidá. Mizérie, ve které se hrdinové snaží žít, je patrná z pouhých výrazů jejich nevyspalých tváří. Stále dokola. Znovu a znovu a znovu. Nekončící hodiny, dny a týdny. Někoho udrží při životě pohled na oceán. Někdo je vůči veškeré kráse světa imunní. Zbývá bolest, cynismus, nihilismus. Změny oproti knize jsou početné, ale podstatné zůstalo. Změnila se postava Glorie, s níž díky podání Jane Fondové více soucítíme, upozaděn byl oproti ní Robert (beztvarý Michael Sarrazin). Stejně jako knihu lze film, či minimálně výseky z něj, interpretovat prakticky dle libosti. Romance (chlapec potká dívku, chlapec ztratí dívku, chlapec získá dívku) míjí prvky náboženské (Rocky jako zástupce boha na zemi) a ty si podávají ruku s mediální satirou (kterou McCoy určitě nezamýšlel, Pollack možná ano, s vědomím zvrácenosti dnešních reality-show tuhle rovinu těžko přehlédnete). Mikrokosmos, v němž se tohle mísí přitom nepůsobí ani trochu vyumělkovaně, protože v něm všichni postupně ztrácejí potřebu cokoliv předstírat. 90% (12.10.2010)

(Pozor, může obsahovat SPOILER...) Tento mistrovský kousek Sydneyho Pollacka je metaforickou hříčkou, jež sice historicky sahá k hospodářské krizi v 30. letech, nicméně její podstata je nadčasová; tu a tam totiž někdo z nás zakusí onu bezvýchodnost situace do takové míry, že je ochoten podstoupit lobotomii vlastní hrdosti. Únavný taneční maraton jako metafora zoufalého života? Koně se také střílejí je především existenciální příběh, jenž zobrazuje osud jako ozubené soukolí, které člověka drtí mezi svými evolventami tak nemilosrdně, že občas nemá jinou možnost úniku, než jaký zvolila Gloria Beatty v podání skvělé Jane Fondové. Koně se také střílejí nabízí také fascinující přesah do dnešní doby, kdy lidé z existenciální beznaděje (nebo ještě častěji nudy) vstupují na křehký led pseudoreality šou, v niž se podrobují podobnému martýriu jako účastníci onoho nešťastného maratonu (i když oni si to tak asi nepřipouštějí). V konečném důsledku stejně nikdo z pokušitelů štěstěny nevyhrává a v tom je ten výsměch, který nahání hrůzu... (15.01.2007)