Ulice strachu – 1. část: 1994

(3,5/10). Tyhle typy horrorů nemám vyloženě nerad, ale taky je nevyhledávám. Očekával jsem asi něco trochu jiného. Bylo celkem jasné, že film nebude hrát na úplně vážnou notu, ale některé scény mi přišly opravdu komické. Třeba jsem vůbec nevěděl, že je to pocta starým klasikám. Na druhou stranu ta trilogie je docela sympatická. Jsem zvědavý s jakou kvalitou a zápletkou přijdou tvůrci příště. Jako návnada na další díly to funguje, ale kvalitní horor to rozhodně nebyl. Přišlo tam hodně nečekaných zvratů, které jsem fakt nečekal, ale jinak docela zívárna. (27.07.2021)

Hlavní hrdinka je dost nic moc. Má asi reprezentovat silný ženský charakter, ale je to spíš taková sprominutím blbka, co si nevidí na špičku nosu (i když jsem jinak její romanci fandil). Naštěstí ostatní postavy jsou v pohodě. Nejvíc mě bavil cvok, který jede sprostého energetického extroverta ve stylu Nathana z Misfits. Na toho se tedy nechytá, ale i tak je fajn, že ve filmu je. Fear Street má dobrou režii. Nasazuje pěkné tempo a snímku se daří vykouzlit příjemnou retro atmosféru. Děj taky vůbec není špatný, a protože jsem čekal spíš horor pro mladší publikum (přeci jen se vychází ze série knížek, které jsou v podstatě "dětský horor"), tak mě příjemně potěšily brutalitky v závěru. Příběh je tedy fajn, i když občas dojde na některé otravné klišé, například policie, co nevěří vystrašeným obětem. Celkově příjemný horor. (7/10) (06.11.2021)

Samozřejmě trocha nostalgie, protože který z mileniálů si k hororu poprvé nepřičuchl právě díky Ulici strachu a neblahým osudům obyvatel městečka Shadyside, kde lidé umírají násilnou smrtí skoro stejně často jako v Midsomeru. A když se k té nostalgii přidá obstojný příběh, spousta modrých a červených světel, dobrá hudba, čarodějnice, magor se sekerou, šílená holka s břitvou, trocha toho dětského dobrodružství a sem tam nějaká netuctová hláška, nemůžu se nebavit. (16.07.2021)

Od trilogie Fear Street jsem očekával trojici různorodých filmů, které slasher subžánr zpracují rozličnými způsoby určenými dobou svého zasazení. Rok 1994 se měl nést ve stylu Vřískotu a zábavného devadesátkového pomrkávání na fanoušky, 1978 mohla být renesance kempového slasheru po vzoru The Burning nebo Pátku třináctého, a rok 1666 jsem si představoval jako drsný dobový horor, jehož atmosféra by mohla připomínat třeba The VVitch. No, vím, byla to naivní představa. V celkovém pohledu je Fear Street nakonec taková typická nenáročná netflixárna, žánrovka přizpůsobená moderní době a mladému publiku, kdy styl jednotlivých dílů se mezi sebou v podstatě nijak moc neliší. Omílá to furt dokola to samé, postavy se chovají stejně, má to stejný styl odlehčení. Ve výsledku promarněná příležitost přinést něco fakt speciálního, ale za to obětování tří večerů to asi i tak stojí. 1978 > 1666 > 1994. Podle mne nejslabší díl, ale jako rozjezd ujde. (24.07.2021)

Nejlíp hodnocená slasher franchise na IMDB, což je výsměch. Začíná to nadějnou poctou SCREAM, ale bohužel se z toho vyklube další STRANGER THINGS (jaká náhoda, když režisérka je stará autora) variace vyválená v Refnovských neonech a z toho proklamovaného slasher prvku toho moc nezbyde. Cílovkou jsou puberťáci dnešní generace a podle toho to bohužel vypadá. Celý to smrdí feministickou MeToo a ta lesbická zápletka to jen potvrdila. Nejlepší je na tom nakonec hlavně soundtrack plný 90. hitů od NIN, White Zombie, Bush nebo třeba Soundgarden. (25.08.2021)