Ulice strachu – 1. část: 1994

Ok, ze začátku jsem byla trochu skeptická. Ale potom mě ta klišé začala bavit. A hlavně protože se to potom zvrhne někam, kam jsem nečekala. Já myslela, že je tam bude někdo vyvražďovat, ne někdo pomocí někoho (sorry, nepíšu přímo, anotaci jsem nečetla, tak nevím, zda to je v ní napsané nebo ne). A ke konci to bylo už i nechutný a trochu děsivý, což si vysloužilo hvězdičku navíc. **** Uvidíme, co nám přinese druhý díl. Tedy, trochu tušení je, když je na konci jedničky "uvidíte příště". ***? Co za mě bylo skvělý ale nejvíc? Jsem milovník devadesátek, takže hudební stránka filmu byla za mě luxusní ;) (15.07.2021)

Nejlíp hodnocená slasher franchise na IMDB, což je výsměch. Začíná to nadějnou poctou SCREAM, ale bohužel se z toho vyklube další STRANGER THINGS (jaká náhoda, když režisérka je stará autora) variace vyválená v Refnovských neonech a z toho proklamovaného slasher prvku toho moc nezbyde. Cílovkou jsou puberťáci dnešní generace a podle toho to bohužel vypadá. Celý to smrdí feministickou MeToo a ta lesbická zápletka to jen potvrdila. Nejlepší je na tom nakonec hlavně soundtrack plný 90. hitů od NIN, White Zombie, Bush nebo třeba Soundgarden. (25.08.2021)

[80%] Taková variace na x různých filmů a asi budu za divného, ale dost mi to připomnělo VŘÍSKOT a to se sakra cení. Rozhodně to nedosahuje takových kvalit, je to taková jednohubka, ale sakra vydařená. Určitě si to někdy ještě pustím. Bavila mě herecká sestava postav – a jsem rád, že mi nikdo z nich nepřipadal trapný. Jen postava šerifa byla úplně pitomá. Úvod je solidní, sem tam nějaká krev, napětí atd. Jen mi přišlo tempo filmu až moc velké, skoro bych přidal i takových cca 20 min navíc. Marco Beltrami mi zde svým soundtrackem též trochu připomene vřískot. Krvavé je to tak akorát, nic zásadního, finále je docela slušné, jen bych ho ještě víc zdramatizoval a přidal brutalitu. V dnešní době se netočí moc podobných filmů s takovou kvalitou, tak jsem za tento kousek rád. I se tu našlo pár dobrých nápadů.  Jsem zvědav na další díl. (24.07.2021)

(3,5/10). Tyhle typy horrorů nemám vyloženě nerad, ale taky je nevyhledávám. Očekával jsem asi něco trochu jiného. Bylo celkem jasné, že film nebude hrát na úplně vážnou notu, ale některé scény mi přišly opravdu komické. Třeba jsem vůbec nevěděl, že je to pocta starým klasikám. Na druhou stranu ta trilogie je docela sympatická. Jsem zvědavý s jakou kvalitou a zápletkou přijdou tvůrci příště. Jako návnada na další díly to funguje, ale kvalitní horor to rozhodně nebyl. Přišlo tam hodně nečekaných zvratů, které jsem fakt nečekal, ale jinak docela zívárna. (27.07.2021)

V 90. letech byly knihy R. L. Stinea ideální volbou pro každého pubescenta. Vycházely postupně v různých edicích Tichá hrůza, Stopy hrůzy nebo Husí kůže, dnes už jejich popularita uvadla, ale vzpomínky zůstaly. Jeho cyklus ze shadysidské Fear Street dominoval Stopám hrůzy po mnoho let. Byla to vždycky sázka na jistotu, mix hororu z americké střední s autentickýma postavama, které budily respekt hlavně u mladších čtenářů. A Netflixu se sice nepodařila věrná adaptace trilogie Zrada - Tajemství - Požár, v jakou jsem doufala, ale v této filmové trilogii nabídli mnohem víc. Ucelenou poctu těm nejlepším motivům z Fear Street v novém příběhu. Všechna klišé fungují, teeni jsou napsaní skvěle, jednotlivé epochy krásně reagují na tehdejší trendy. Rok 1994 překvapí skvělým dramatem mezi Shadyside a konkurenčním Sunnyvale. Všechno šlape ve stylu pentalogie Scream. (05.12.2021)