Takí sme boli

Pro mě osobně jeden z nejpůsobivějších filmů vůbec. O tom, jak se ideály potkávají s osobním životem a s utíkáním času na život, o přitažlivostech a rozporech, o překážkách, které jsou nepřekonatelné možná jen a právě proto, že na to, abychom si porozuměli, a zároveň žili a činili rozhodnutí a závěry, máme omezený čas. O tom, co (všechno) je láska. O blízkosti a rozdělenosti, o tom, co všechno nelze vzít zpět a jak nás navždy formuje, čím procházíme. O tom, že nemůžeme srovnávat. O tom, co je kompromisnost. O tom, co znamená být sebou, ať už to je nebo není příjemné. O citu a rozumu v jednotě. O lehkovážnosti. O osudovosti každého okamžiku, kterým procházíme. *** Je to film nesmírně delikátně zrežírovaný i zahraný. Mrazí mě z něj, kdykoli na něj jen pomyslím. A brzy, brzy ho chci i nechci vidět znovu, smutek, svíravý bol u srdce a chvění. Láska ke všemu a propasti a překážky a oddělenost všude tam, kde by neměla být. Aaa-ach. *~ (04.04.2022)

SPOILER! Pro mě zklamání na celé čáře. Katie byla nesnesitelná stíhačka, nikdy jsem neměla pocit, že by ji Hubbell byť jen trochu chtěl. A svým ponižováním mi neskutečně lezla na nervy. Tahle dvojice se mi prostě nedostala pod kůži. A přechody mezi jednotlivým obdobím byly zfilmovány dost zmateně a mě to prostě nedávalo smysl. Navíc - opravdu nechápu, že se Hubbell naprosto beze slova vykašlal na svoji dceru. 20% (05.11.2011)

Stokrát omielané, niekedy mi tu proste chýba medzi-hodnotenie na filmy pri ktorých si môže človek zuby vylámať a aj tak nevie či dať tri alebo štyri.Ústredná dvojka je moc fajn, určite skolila a ešte skolí nejedno srdce, no na mňa až tak nezapôsobilo to ostatné okolo toho. 70%, viac k tomu nejako nemám chuť dodávať. (24.08.2008)

Sydney Pollack měl v sedmdesátkách úžasný žánrový rozptyl: western, krimi, paranoidní thriller, romantika. A ta v ´Takoví jsme byli´ funguje skvěle, stejně jako peprné dialogy a vůbec je na co koukat a co poslouchat. Já měl ale problém -velký problém- s tou politickou orientací Katie, mladá holka co má doma plakáty Lenina a obrázky Stalina (v rámečku) uff s tím jsem fakt bojoval (!) asi toliko k záporům. Pokud ale její svérázná výzdoba bytu nebyla v záběru a náhodou se řeč nestočila k politice -nebylo takových momentů moc- jsem se docela bavil :) (24.11.2020)

Barbře i Robertovi to ohromně sluší. Příběh jak se seznamují a scházejí a rozcházejí byl milý a místy zábavný. Vlastně jediný a bohužel dost podstatný problém pro mě byla povaha Katie. Ani ne tak její politické přesvědčení, nedostatek nadhledu a humoru, ani její tendence neustále poučovat a bojovat, ale ta nechutná podbízivost s jakou se snažila získat Hubbella. Bylo to fak nechutný a na Hubbellově místě bych jí prostě dala ty prášky na spaní a snažila se zapomenout, že někdo tak hystericky zamilovaný existuje. (12.07.2012)