Takí sme boli

O politice nevím ani fň, buržousta považuji za druh lišejníku, a s čím jsem měla hlavní problém, byla jména postav. Robertu Redfordovi se zřejmě scénárista chtěl pomstít za to, že je tak hezký. A i Barbra Streisand by si vskutku zasloužila jméno originální, temperamentní, průbojné. Nebýt ten film tak slavný, jeden by se při čtení obsahu obával, že se na něj chystá plytká romance pacholka od prasat a vousaté ženy. První minuta ale rozhodne. Hudba je totiž nádherná. (17.05.2017)

Krásný snímek o lásce dvou tolik rozdílných charakterů, která prochází těžkými zkouškami právě pod vlivem naprosto odlišného vnímání světa i rozdílného společenského původu. Nebýt pár slabších míst v první půlce, bylo by to na pět hvězd. V druhé půlce přituhne, do vztahu se vkrádá napětí a poté nastupuje nostalgie – začíná to rozmluvou dvou starých kamarádů na lodi o nejlepším roce, ale nic to není ve srovnání s koncem, závěrečná scéna by mohla sloužit jako názorná ukázka definice nostalgie. Zároveň tahle scéna v lecčems předjímá pozdější Pollackovy Vzpomínky na Afriku. (06.02.2013)

Ona a její rudé myšlenky. On a jeho neodolatelný úsměv. Ideální pár? Zapomeňte. Rozverná komedie? Taky vedle. Robert Redford jako modrooký sympaťák a Barbra Streisand jako americká Ninočka se zamilovávají a rozvádějí v klasicky střižené romanci, která chytá korozi, ale jenom místy. Sydney Pollack uměl vyprávět i poutavěji. 70% (24.04.2008)

Byť to může znít jako to nejotřepanější klišé - líbí se mi, že Sydney nestojí ani vpravo, ani vlevo, ale zásadně na straně lásky. A ta, jak známo, hory přenáší. S ideovým konfliktem zamilovaného páru si však ne a ne poradit… Po celou stopáž jsem ty polibky a obětí prokládané uniformami, demonstracemi a honem na čarodějnice nějak nedával, až v samotném závěru jsem pochopil, že pan Pollack tímhle snímkem v podstatě velmi životně definoval jakýsi kvazi-subžánr „politické lovestory“. Zkrátka takové to domácí zamilované krasosmutnění, jen si k němu přimyslete Leninův portrét a trochu toho mccarthismu. Snad nejlépe však tenhle film vystihuje jeden jediný přívlastek – lidský. (12.09.2012)

Stačí , aby Barbra začala zpívat " The Way We Were" a už se mi derou slzy do očí, i když mně chvílema s těmi svými rudými agitkami leze na nervy. Mimochodem Robert s ní měl velkou trpělivost. Jo, jo láska je mocná čarodějka. Tenhle film mě vždycky dostane na kolena. Neskutečně jim to sekne a v tomhle filmu je miluju. Výbornej scénař,perfektně natočené o hudbě ani nemluvím. Takové filmy se už dnes netočí. (23.06.2015)