Réžia:
Jindřich PolákScenár:
Ota HofmanKamera:
Emil SirotekHudba:
Angelo MichajlovHrajú:
Pavel Zedníček, Dagmar Havlová, Milan Šimáček, Žaneta Fuchsová, Boris Rösner, Miroslav Macháček, Josef Bláha, Oldřich Kaiser, Kateřina Lojdová (viac)Obsahy(1)
Na dovolenke pri mori dvojica pražských detí objaví tajomnú hmotu z morských hlbín, ktorá im pripomína dôverne známu plastelínu. Z nej si vymodelujú dve malé chobotničky a odvezú ich do Prahy. Stvorenia prejavujú neklamné známky života, sú veľmi čiperné a chcú spoznávať čudesný svet ľudí. Navyše, nečakane reagujú na elektrinu. Okolo starého domu na Kampe, kde býva celá rodina, ale aj v Národnom divadle a v domoch na nábreží Vltavy sa rozkrúti kolotoč záhadných udalostí a fantastických dobrodružstiev, pretože chobotničky s menami Modrý a Zelená chcú spoznať našu civilizáciu. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (169)
Že by česká odpověď na E.T.? Ať tak, či tak, šikovně postavený rodinný film o trampotách s pozoruhodnými živými suvenýry přivezenými z nevydařené dovolené u moře. Znečištěný oceán vs neméně špinavá Čertovka, podmořské organismy vs pražská strašidla, prudící přímořští policajti a cousteauovští vědci vs pražské figurky od řeky, čecháčkovská exotika vs česká romantika, aneb všude hrozně, doma nejlíp. A k tomu kamiony, karavany, vědecké lodi, batyskafy... a samozřejmě dvě elektřinu absorbující, morfující a skřehotavě hláškující plastelínové chobotničky. A fajn filmoví manželé Zedníček s Veškrnovou. Bavilo mě to jako dítě, baví mě to i dneska. ()
,,Pojďte si pro něj, paní Holanová! Ať se vám zase neutopí!“ Příběhy o oživlých chobotničkách z něčeho jako formela mě bavily od dětství a baví mě dodnes, a to nejen díky nostalgii. Hodně se mi líbí uvěřitelný příběh a pěkně napsané postavy a dobří herci. Snad jen malá Eva mi příliš nepřirostla k srdci, zato Honzík, to je řádný týpek, jakým chtěl být každý malý kluk. Veškrnová se své role také chytla s chutí, stejně tak Zedníček a další. Velmi citlivě a s určitou nostalgií a magičností je zachyceno okolí pražské Čertovky, které dokreslují příjemné tóny. Za zmínku ještě stojí chytlavá úvodní písnička, kterou zná asi každý. ()
Možná pro někoho nezáživný příběh pro děti, který vypráví "jak ožily" chobotnice z plastelíny. Pro mě ale krásný film, který řadím mezi nejlepší dětské filmy, jež u nás byly natočeny a s chutí se na tento příběh podívám znovu. Vždy mě potěší krásné záběry pražské Kampy, ale i rodinná dovolená Holanových... ()
Zdaleka ne tak svěží, vtipné a dětsky kouzelné jako Lucie, z jejíhož originálního nápadu se okatě a občas i trochu křečovitě snaží vyždímat maximální zisk. Pokud je jediným zdrojem zábavy řádění plastelíny, je možná něco špatně, navzdory tomu, že občas opravdu pobaví. Navíc šlo o poslední velkou roli talentované Žanety Fuchsové, se kterou pak bylo škaredě zameteno, což filmu v mém podvědomí přidává lehce neveselý podtext. ()
Podle mě neexistuje člověk, který by neznal Chobotničky... nebo snad ano?Pro mě je naprosto nejlepším a nejoblíbenějším dílem právě nevydařená dovolená v Portugalsku. Ropa, zapadlé auto v písku, ten strašně starý karavan - tohle jsou přesně tři věci, které se mi vybaví, když se řeknou Chobotničky. A když se na film/seriál podívám zpětně, uvědomuju si, jak moc je to smutná a depresivní záležitost. Děti jedou na dovolenou s rozhádanými rodiči těsně před rozvodem, najdou nějakou podivnou hmotu, do které se zamilují, což na mě působí tak, jako kdyby nikdy neměly žádné hračky, nebo se nic netušící vykoupou v moři plném ropy, což musel být tedy opravdu zážitek a následně jedou na policii... :/ Jiřina Bohdalová je opravdu schopná svým hlasem přivést k životu i starý škrpál a Oldřich Kaiser spolu s Josefem Bláhou jako španělští policajti byla naprosto dokonalá kombinace, asi první a poslední, každopádně velmi líbivá. Do kníru Pavla Zedníčka jsem zamilovaná už dávno, takže pro mě jako vždy špička, tudíž doporučuju! ()
Galéria (4)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (17)
- Zelené chobotnici propůjčila svůj hlas Jiřina Bohdalová, modré František Filipovský. (funhouse)
- Ponorka má dvě mechanická ramena - na levém je vrták, na pravém kleště na sbírání vzorků. Když ovšem „živá hmota“ pravé rameno zlomí, ponorka ji nabere a uloží do „termosky" levým ramenem, kde by ovšem měl být vrták. Když je „termoska“ vypuštěna, je na levém rameni opět vrták. Navíc, když se ponorka vynořuje, jsou obě ramena v pořádku, přestože se jedno pod vodou zlomilo. (Jan.Kanak)
- Oba cca devadesátiminutové celovečerní filmy (tento a Veselé Vánoce přejí chobotnice, 1986) vznikly coby sestřihy čtyřdílného TV seriálu o celkem čtyřhodinové stopáži. Za oběť padla druhá polovina druhého dílu a první polovina třetího (prázdniny u dědečka). (BoredSeal)
Reklama