Lucie, postrach ulice

Jindřich Polák uměl natáčet filmy. Především rodinné komedie, na které se dá dívat i v dnešní době. Tato je toho jasným důkazem. Je o zlobivé šestileté Lucii, která vinou Osvalda lozí po střechách, plaší labutě a prej rozbijí okna. Ovšem taky krade v supermarketu plastelínu, ze které obživnou dva ještě zlobivější formeláci. Díky jejich vyobrazení a rozpohybování se může o tomto filmu hovořit jako o československém trikovém kumštu. Značně tomu ovšem pomohlo to, že Lucie vznikla na objednávku západoněmecké televize. Natáčelo se v Německu, což vidíme nejvíc na autech. Všechny mají německé SPZ, u silnic jsou německé tabule. Byt u Lucie a také Osvalda vypadá moderněji, než bylo v tehdejším Československu zvykem. Roli rodičů se ujala dvojice Hanzlík s Kolářovou, kteří už partnerskou dvojici hráli v LÉTO S KOVBOJEM či NOC NA KARLŠTEJNĚ. [15873. hodnocení, 152. komentář, 72%] (14.01.2020)

Dopĺňanie kúskov z československej fantastiky znamená vo veľkom dopĺňanie tvorby pre deti a mládež. V tomto prípade pre tú na základných školách a treba povedať, že Lucie je bez problémov pozerateľná aj dnes. Dievčatko trápi samota a zmena prostredia, čo sa prejavuje na jej chovaní. Hofman a Polák tak nemieria iba na prvú signálnu. Inak ide o reklamu na stomatológiu, respektíve mohla fungovať ako odbúravač strachu detí pred zubármi. Len tí mohli byť sklamaní z toho, že pri vyplachovaní úst nevideli žiadne plastelínové tulene. (11.10.2023)

Účast německé koprodukce (stejná, jako v případě Pana Tau) u tohoto dětského snímku je nasnadě, ale stejně, jako u ostatních Polákových filmů, šlo zřejmě jen o prachy. Bezvadné trikové scény totiž J.Polák a jeho tým umí na výbornou. Některé exteriéry se točily v přímo v Německu (tuším že v Mnichově) a částečně v obchodním domě Kotva (krádež formely). Prostě komedie mého dětství, která nemá slabinu, ty panďuláky jsem jí vždycky záviděl... (25.12.2004)

Lucie postrach západoněmecké ulice. To vše určeno primárně pro německé západní děti žijící v NSR. Ovšem není důvod aby se nepodíval i děti v ČSSR a také DDR. Ta rozdílná “západní” mentalita je dobře viditelná v roce 1984 kdy jsme to viděli poprvé tam něco nehrálo, malý kluk s helmou a skejtem v ruce, dědeček v obleku a nažehlený oproti našim odrbaným důchodcům nemaje nic natož Mercedes. Kolářová ošmigáná jako správná Němka i Hanzlík je německý typ tedy “casting” vše na 1 co se týče námětu kluci s plastelíny nebo německy formely, budiž. Jen jsem nikdy nepřišel na chuť “uječen锎anetě Fuchsové, ta se mi nevadila až jako větší méně upištěná v české verzi s nádechem také západní Evropy tj. Chobotnicím které se mi líbilo víc než malá zlodějka co štípla Formelu od Necrmanna. (05.05.2023)

Taková moderní, trochu praštěná česká pohádka pro děti. Co z toho činí naprostý bizár, jsou západoněmecké reálie počínaje zásobením obchodního domu přes automobily s německými SPZ až po německé knihy v knihovně atd. Třešničkou na dortu je zahradní voliéra, v níž Luciini rodiče chovají několik papoušků ara. Ti se u nás tehdy ve zverimexu neprodávali. Jak to vnímali čeští dětští diváci v roce 1984, když film přišel do našich kin, to netuším, ale asi čubrněli. I ti mrňousové si přece museli všimnout, že tam něco nesedí. Já jsem ten film tehdy neviděl, anžto jsem v té době byl již dospělý. Dnes zajímavá kuriozita. Ale docela mě tam štvala ta uječená holka, hlásek měla jak nebozízek. (04.01.2022)