Réžia:
Jindřich PolákKamera:
Jan NěmečekHudba:
Evžen IllínHrajú:
Jiří Bednář, Jiří Hrzán, Svatopluk Matyáš, Elsie Randolph, Joan Seton, Charles Cameron, Jana Nováková, Gunter Schoß, Winston Chrislock, Vojtěch Holý (viac)Obsahy(1)
Na jeseň roku 1942 sa v posádke bombardéru stretávajú prvý pilot Čechoslovák Pavel (Svatopluk Matyáš), druhý pilot Angličan Frank (Josef Váša), navigátor Angličan George (Vojtěch Holý), telegrafista Kanaďan Tommy (Winston Chrislock) a palubní strelci Študent (Jiří Bednář) a Prcek (Jiří Hrzán), obaja Čechoslováci. Po úspešnom nálete na Düsseldorf sa vracajú na základňu, no posádka druhého lietadla už nemala také šťastie a musela núdzovo pristáť na mori. Naopak, na ich letisku pre zmenu núdzovo pristála poľská posádka... (RTVS)
(viac)Recenzie (344)
S filmom nemám najmenší problém, iba s hodnotením a komentárom. Nemám záujem ísť v tomto prípade proti všetkým, pretože každý človek má právo na svoje predstavy a ideály a je veľmi citlivý na ich spochybnenie. Takže hodnotenie nechávam na neutrálnych troch hviezdičkách a vyhnem sa nielen porovnávaniu s Tmavomodrým svetom, ale aj s ostatnými vojnovými filmami. Nie je vhodné byť v niektorých prípadoch konfliktný. ()
Další z vrcholů filmové vlny šedesátých let si všímá zapovězeného tématu - západní armády a její nejvýraznější jednotky - letců. Ve své době šlo o průlomový čin a o prolomení mnohaletého tabu. Skutečnost, že šlo i o jiná hrdinství než o ta ze Svobodovy plakátové knihy Z BUZULUKU DO PRAHY, byla tehdy pro společnost objevná. Další konstatovaný rys - věcnost a střízlivost líčení bojového i specifického civilního života našich letců během druhé světové války - zapůsobila jako další novum knihy. Po poúnorové záplavě patetických propagandistických děl sovětského střihu se objevilo dílo, jdoucí téměř programově opačným směrem ze zcela odlišných východisek. Tehdy to znamenalo mnoho. Prakticky vše. Pokud bychom měli hledat pro JEZDCE v naší kinematografii ústrojná srovnání, platí, že je rozhodně jen obtížně lze srovnávat se svěrákovským TMAVOMDRÝM SVĚTEM. Mnohem víc společných rysů najdeme např. s filmy jako SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN, rovněž usilujícími záměrně o odpatetizovaný pohled a spravedlivé vyrovnání s nesnadnou érou německé nacistické okupace. Tváře Pražského jara byly různorodě rozmanité. Rozhodně ne vnitrokomunistické. Převážně občanské. A otevíraly dveře a okna. Do všech stran. Aby tu znovu proudil volný a čerstvý vzduch. Volný a čerstvý "frišný" vzduch vane jak z díla tehdy 45letého Richarda Husmanna (občanského jméno scénáristy Filipa Jánského), tak z odkazu, který po sobě zanechali nejen tito naši národní hrdinové. ()
Kam se hrabe Tmavomodrý svět...Další důkaz toho, že film nepotřebuje hollywoodské megarozpočty, aby za něco stál. Nepotřebuje ohromující speciální efekty. Stačí silný příběh a výborný scénář. U některých scén (letec si odhalí roušku, Němec se začne modlit ve člunu) mi naskakovala husí kůže. Mistrovské dílo! A dobře zahrané (Hrzán v roli Prcka - skvělý výkon) ()
Patos postrádající pocta hrstce, které vděčí takové mnoho. Československá "Memphis Belle“ s výborným "Prckem“ Hrzánem v hlavní roli, jehož kadence hlášek je hodna předního střelce bombardéru Wellington. Ač téměř bez konverzace, vydávají poslední minuty v záchranném člunu silnou výpověď o marnosti války za sto válečných filmů dohromady. ()
Jiří Hrzán (Prcek) ve své životní roli dokázal, že byl sice malý vzrůstem, ale za to velký herec a jeho předčasným úmrtím přišel český film o hodně. Jiří Bednář (Študent) odehrával také svoji životní roli, škoda, že už nikdy podobnou příležitost nedostal. Nejlepší film o československých letcích ve službách Anglie a další z řady nezapomenutelných klasik 60. let. I přes částečné uvolnění společenských poměrů v roce 68 je až s podivem, že se podařilo tohle drama vůbec realizovat. Perla v československé kinematografii, kterou bude těžko nějaký film s podobnou tématikou (RAF) překonávat....... ()
Galéria (2)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (35)
- Ako do československého filmu obsadiť nevyhnutne anglických hercov a pritom im sľúbiť len honorár v korunách, bol trochu problém, ale anglická agentúra nakoniec troch takýchto našla. Boli jednoducho zvedaví na Československo, o ktorom sa veľa hovorilo vďaka politickým udalostiam roku 1968. (Raccoon.city)
- Úvodní scéna je točena v Anglii, závěrečná scéna zase na Rujáně v NDR. Dále se natáčelo v nemocnici U Apolináře, v Chuchli, ve Filipově u Čáslavi, v Poděbradech nebo v Dobříši. Scenérie anglického městečka nahradily pseudogotické domky v obci Filipov u Žleb, které jsou dodnes na místě k vidění. (Terva)
- Premiéra filmu vyšla na rok 1968, ale kvůli místním událostem se posunula o měsíc později, než se původně zamýšlelo. (RadimFišer)
Reklama