Riders in the Sky
Réžia:
Jindřich PolákKamera:
Jan NěmečekHudba:
Evžen IllínHrajú:
Jiří Bednář, Jiří Hrzán, Svatopluk Matyáš, Elsie Randolph, Joan Seton, Charles Cameron, Jana Nováková, Gunter Schoß, Winston Chrislock, Vojtěch Holý (viac)Obsahy(1)
Na jeseň roku 1942 sa v posádke bombardéru stretávajú prvý pilot Čechoslovák Pavel (Svatopluk Matyáš), druhý pilot Angličan Frank (Josef Váša), navigátor Angličan George (Vojtěch Holý), telegrafista Kanaďan Tommy (Winston Chrislock) a palubní strelci Študent (Jiří Bednář) a Prcek (Jiří Hrzán), obaja Čechoslováci. Po úspešnom nálete na Düsseldorf sa vracajú na základňu, no posádka druhého lietadla už nemala také šťastie a musela núdzovo pristáť na mori. Naopak, na ich letisku pre zmenu núdzovo pristála poľská posádka... (RTVS)
(viac)Recenzie (346)
Neviděl jsem žádný lepší český válečný film. Silný a opravdový příběh, excelující Jiří Herzán a smutný osud československých pilotů. Nejhorší na tom je, že na ty, kteří to přežili a vrátili se po válce domů, čekal komunistický kriminál... :(( Jinak snímek se dost liší od většiny českých filmů, připadalo mi, že to snad ani není český film. ()
Kam se hrabe Tmavomodrý svět...Další důkaz toho, že film nepotřebuje hollywoodské megarozpočty, aby za něco stál. Nepotřebuje ohromující speciální efekty. Stačí silný příběh a výborný scénář. U některých scén (letec si odhalí roušku, Němec se začne modlit ve člunu) mi naskakovala husí kůže. Mistrovské dílo! A dobře zahrané (Hrzán v roli Prcka - skvělý výkon) ()
Patos postrádající pocta hrstce, které vděčí takové mnoho. Československá "Memphis Belle“ s výborným "Prckem“ Hrzánem v hlavní roli, jehož kadence hlášek je hodna předního střelce bombardéru Wellington. Ač téměř bez konverzace, vydávají poslední minuty v záchranném člunu silnou výpověď o marnosti války za sto válečných filmů dohromady. ()
Další z vrcholů filmové vlny šedesátých let si všímá zapovězeného tématu - západní armády a její nejvýraznější jednotky - letců. Ve své době šlo o průlomový čin a o prolomení mnohaletého tabu. Skutečnost, že šlo i o jiná hrdinství než o ta ze Svobodovy plakátové knihy Z BUZULUKU DO PRAHY, byla tehdy pro společnost objevná. Další konstatovaný rys - věcnost a střízlivost líčení bojového i specifického civilního života našich letců během druhé světové války - zapůsobila jako další novum knihy. Po poúnorové záplavě patetických propagandistických děl sovětského střihu se objevilo dílo, jdoucí téměř programově opačným směrem ze zcela odlišných východisek. Tehdy to znamenalo mnoho. Prakticky vše. Pokud bychom měli hledat pro JEZDCE v naší kinematografii ústrojná srovnání, platí, že je rozhodně jen obtížně lze srovnávat se svěrákovským TMAVOMDRÝM SVĚTEM. Mnohem víc společných rysů najdeme např. s filmy jako SMRT SI ŘÍKÁ ENGELCHEN, rovněž usilujícími záměrně o odpatetizovaný pohled a spravedlivé vyrovnání s nesnadnou érou německé nacistické okupace. Tváře Pražského jara byly různorodě rozmanité. Rozhodně ne vnitrokomunistické. Převážně občanské. A otevíraly dveře a okna. Do všech stran. Aby tu znovu proudil volný a čerstvý vzduch. Volný a čerstvý "frišný" vzduch vane jak z díla tehdy 45letého Richarda Husmanna (občanského jméno scénáristy Filipa Jánského), tak z odkazu, který po sobě zanechali nejen tito naši národní hrdinové. ()
Podle mě se jedná o nejlepší český válečný film, respektive nejlepší český válečný film, který zobrazuje přímo válčení. Velice si vážím toho, že byla dodržena řeč jednotlivých národností, takže cizinci nebyli násilně předabováni. Díky tomu vzniklo spoustu odlehčujících a příjemných scén, které vnímáte o to výrazněji vzhledem k nepříznivé situaci okolo. A konec je vyšperkované drama o přežití. ()
Galéria (2)
Fotka © Filmové studio Barrandov
Zaujímavosti (36)
- Chýbajúce zábery z týždenníkov sa vyberali niekoľko mesiacov a len v Nemecku prezreli takmer sto tisíc metrov materiálu. To je štyridsať celovečerných filmov. Režisér a strihač si počínali dômyselne, ako napríklad let bombardovacieho lietadla je zostavený zo statických pohľadov na členov posádky a rôzne prístroje v kabíne. Len krátko sa mihnú vonkajšie zábery - bombardované miesto, pohľad na more s ponorkou. Použitým dokumentom zodpovedá uhol kamery natočených záberov aj zjednocujúce nasvietenie scény. (Raccoon.city)
- Přestavbu Li-2 na „Wellington“ potom mnozí okomentovali: „Je to unikátní výtvor, dopravní letoun zkonstruovaný v USA, postavený v Sovětském svazu, konvertovaný v Československu, aby představoval britský bombardér... a vybavený německými kulomety!“ (Houmr_9)
- Premiéra filmu vyšla na rok 1968, ale kvůli místním událostem se posunula o měsíc později, než se původně zamýšlelo. (RadimFišer)
Súvisiace novinky
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (viac)
Reklama