Nebeští jezdci

Meresjev, Nebeští jezdci a článok v 100+1 o letcoch kamikaze (vlastne autobiografia jedného, čo svoje poslanie nestihol splniť) spôsobili, že som na základnej škole túžil byť letcom. Potom sa mi našťastie pokazil zrak. Ale Nebeští jezdci sú z toho zoznamu, napriek skromným podmienkam v akých sa natáčali, čo do hrdinného letectva najpútavejší. Takého toho hrdinstva, ktorému veríte, čo sa nad vás nepovyšuje, skrátka si ho doba úpenlivo vypýtala a inak to nešlo... aj-jaj, iba o tom píšem a zas cítim toho chlapca, ktorý to po prvom zhliadnutí, pekných pár nocí po sebe, až kým mu spánok nedovolil vydýchnuť, sústredene natieral všetkým hákovým krížom na oblohe. "Ožilo zátiší zjizvených křídel, noc hladí obrysy palubních děl, zas do tmy odlétáš pro další příděl, květů zla z pavučin svítících střel..." (P.S. všimli ste si, že na Battle Of England som si ani nespomenul... samozrejme že nie!) (11.01.2010)

Ať jsem se snažila sebevíc, srovnání s "Tmavomodrým světem" se prostě vyhnout nemůžu. Příběh mladých, odvážných a prostořekých československých letců ve službách RAF, jejichž životy zboří válka jako vítr domeček z karet. Díky "uvolněné" atmosféře roku vzniku se ve filmu objevují i zahraniční herci a střelec Študent se zamiluje do krásné anglické vojačky... Silný a realisticky natočený příběh s postavami, které si prostě musí získat vaše sympatie, soucítíte s nimi a prožíváte všechny nástrahy, které na ně osud přichystal. Štáb prý při natáčení neměl k dispozici jediné letadlo schopné letu, ale přesto se podařilo natočit určitě nejlepší válečný film v historie Československa i České republiky. (21.04.2008)

Československá kinematografie mapuje období 2. světové války skutečně ze všech možných stran. Zde překonává vše doposud natočené. Téma zakázané, téma tabuizované, režimem dušené, přesto natočené...ve finále se jedná o neuvěřitelný počin. Polákův protest a volání po záslužné úctě československých válečných letců ve službách královského letectva. Anglo - česká atmosféra, radovánky za těžkých časů i drsné drámo. Jedna z životních příležitostí Jiřího Hrzána potvrdit svou hereckou univerzálnost....politicky naprosto svobodná a plně vypovídající, žel silně depresivní filmová záležitost... (02.05.2012)

I když u nás moc ryze válečných filmů nevzniklo, Nebeští jezdci jsou výborným zástupcem žánru a neztratili by se ani v kontextu evropské kinematografie. Jindřich Polák s minimálními prostředky natočil naprosto fenomenální záležitostí, která je poctou československým letcům v Anglii a mohl si dovolit takový luxus, že skoro polovina filmu je v angličtině a s titulky! Vzhledem k omezeným možnostem tu sice akce není moc, když už ale přijde, je výborná, a i když v určitých chvílích působí zastarale, pořád je působivá a v rámci možností realistická. Příběh jako takový tedy neexistuje, protože snímek je jen sledem jednotlivých epizod, které letci prožívají, přesto to stačí k tomu, aby si publikum k hlavním postavám vytvořilo nějaký vztah a dokázalo s nimi soucítit. Polák velmi dobře zachytil atmosféru, v níž nikdo neví, kdy na něj dojde řada a na budování nějakých hlubších vztahů není čas. Nechybí tu ani několik extrémně silných momentů (scéna s popáleným letcem je bravurní ukázkou toho, jak na malém prostoru ukázat tragédii války na postavě, která je zcela vedlejší). V obsazení, které tvoří vesměs méně známí herci, vyniká Jiří Hrzán v asi životní roli Prcka, kterou si vyloženě vychutnal a svým způsobem v ní vytvořil typicky českou postavu - velkohubý žvanil, který se nechce moc přizpůsobovat prostředí, když ale o něco jde, prokáže velkou odvahu. Závěrečná scéna na člunu pak je až mrazivou obžalobou války, která nemá smysl a jen ničí životy mladých lidí. Od absolutního hodnocení dělí snímek jen přece jen dost pomalý rozjezd, v němž dvacet minut trvá, než diváka úplně vtáhne a začne se v něm něco dít. Jinak ale vynikající záležitost, jejíž vznik se v kontextu doby rovná zázraku. 75 % (02.05.2020)

(3x) ,,Prezident nás bude vítat, plno ženských, květin, tulipánů..." Nestalo se, napokon nejen pro tragický osud protagonistů. Nakonec i ty hroby a pomníky padlým československým(!) letcům, které vidíme v úvodní scéně, postavili Angličané! Tahle dodatečná pocta in memorian v podobě filmu z dílny Jindřicha Poláka je snad vedle Sequensova Atentátu naším nejlepším válečným filmem. Jednak pro téma, které vzdává hold účasti našich leteckým aktérům západního odboje v Anglii a jednak pro výborně sestavený dokumentarní rámec v podobě pečlivě vybraných archivních záběrů, které souběžně propojují hrané scény z válečných akcí. Oceňuju taky celkové vyznění filmu, kde letci nejsou pouze super hrdinové, ale normální živí lidé, prožívající vedle své válečné činnosti i každodenní starosti, trocha i té zamilovanosti a mají smysl pro humor. Dobrodružství, ke kterým bylo potřeba hodně odvahy, postupně vygradují až do strhujícího závěru, ze kterého v posledních minutách bere dech, včetně nenápadného navázání přátelství mezi nepřátely v posledních těžkých minutách nekonečného umírání... Experimentování se scénářem s autentickým vyzněním dialogů, byť v drvivé většině v angličtině s titulky, rozhodně zabodovalo, stejně jako obsazení málo známých tváří i mnoha cizinců. Spolu s Hlídačem (1970) asi nejzajímavější filmová role a výkon Jiřího Hrzána. Vynikající výběr hudby (zejména titulní skladba Riders In The Sky). 100% (15.02.2018)