Noc klavíristy

Jindřich Polák se kromě tvorby pro děti a mládež a scifi žánru věnoval i detektivce. Musím říci, že na to v jakých podmínkách film vznikal (psal se rok 1976) jde o celkem zdařilé dílo. Václav Voska jako samozvaný vyšetřovatel chce přijít na kloub záhadné vraždě, která se odehrála před vinárnou, ve které hraje na klavír jako pianista. Vyzdvihl bych vynikající hudbu, kterou pro tento film zkomponoval Karel Svoboda. (11.02.2011)

Tak pan klavírista nám změnil povolání. Neochvějně se pustil tam, kam se žádný policista ještě nevydal. Naštěstí padouši si to vyříkali mezi sebou (za jejich střety jedna hvězda navíc). Dávám plus za padoucha (Otakar Brousek st.) a poté za jeho zpytování svědomí a následující střet padouchů. To bylo jediné, co mě udrželo u filmu. (05.10.2017)

Mě fascinovalo jak Vašek Voska se z pozice vinárenskýho klavíristy pustil do pátrání aniž by čekal na výsledek policie. V době všeobecných škrtů to vypadá jako dobrý nápad pro Radka Johna, až se někomu stane zločin, ať si to laskavě vyšetří sám a stát ročně ušetří x miliard za policii. Tady ve filmu ještě policii nikdo nerozpuštěl, ale i tak Václav Vocka se vždycky někde zjevil jak dědeček hříbeček a poměrně vtíravě se zajímal o druhý a pak si odplul zpátky do vinárny k tomu svýmu klavíru. Krom Václava Vosky se mě líbil Otakar Brousek z jeho postavy byla cítit zoufalost člověka, kterej je zahnanej do rohu. Film sice není nikterak napínavej, ale přesto dokáže zaujmout až do konce. (07.02.2011)

"Hergot, já mám taky vo pět kilo míň !!" Ne, Noc klavíristy skutečně nepojednává o hubnutí, tady jde zas a jen pouze o prachy.. Další Polákův krok do tmy, rozuměj do krimi žánrových vod, s poněkud bizarním obsazením na čele s profesionálním sportovcem Lábusem a obludnou dobovou všezlodějskou pachutí.. Zato však se skvostným Václavem Voskou.. Nicméně ta neplánovaná kritika dnes snad ještě více aktuální nesolidárností se mi jeví poměrně chvályhodnou.. (30.07.2016)

Noc klavíristy jako krimi stojí za prd, ale jako svědectví doby, kdy všichni kradli a bylo to normální, je to paráda. Vize systematicky rozkrádaného stavebnictví, kdy kdo chtěl soukromě stavět, muset "sypat" penízky těm správným lidem. Tady vidíme přesně ty kořeny toho dnešního marasmu ve státní správě a všude jinde. Příběh sám ale zas tak zábavný není, jedinou záchranou je asi dvojice Voska- Medřická, to jediné mi přislo trochu civilněji zahrané. 70% (15.09.2013)