Šepoty a výkriky

Spočiatku nudné a akademické dielko odohrávajúce sa v prepychovom rodinnom sídle sa postupne mení na dusnú drámu troch sestier a jednej slúžky. Úvodné scény dostanú neskôr zmysel v štruktúre filmu, predstavujúceho najrôznejšíe odtienky ženskej psychiky. Túžba po dotyku, pohladení, vľúdnom slove a úsmeve je blízka zrejme každému a podľa mňa je v popredí celého filmu. Postavy sú nabité neskutočne prepleteným klbkom citov oscilujúcich od príkrej odpudivosti a nenávisti až k jemnému maznaniu a citlivému úsmevu. Prelínanie časových rovín, vstup mystických udalostí, šokujúce scény a na druhej strane veľmi láskyplné obrazy tvoria v zväčša červeno bielo ladených obrazoch výnimočné dielo. Miestami sa po silnej scéne akoby zastaví čas a do popredia vystúpi zastavený obraz, pripomínajúci diela slávnych maliarov. (13.01.2005)

Ako svoj druhý Bergmanov film som si chcel vybrať niečo príjemné a ľahko stráviteľné... A takto to dopadne, keď si vyberám film podľa obalu a nie podľa obsahu. Príšerná umelecká depresívna nuda, ktorá zaujme len hereckými výkonmi. Nominácia za scenár musel byť vtip, veď dej a dialógy boli niečo otrasné. O umierajúcom človeku som videl veľa zaujímavých filmov, smutných, mierne odľahčených, citlivých, ale toto nebolo ani jedno z toho, ťažko pomenovať, čo to malo byť a čo tým pán Bergman myslel. (13.01.2019)

Asi málokto sa odváži na plnú hubu povedať, že nuda a nedočkavosť môžu ísť ruka v ruke s čírou zúfalosťou. Banálne sa stáva závažným, lebo v obidvoch prípadoch sa jedná o psychiku. Bohatí tiež môžu trpieť nedostatkom lásky a nehy. A začať si rezať vagínu. Nebyť jeho film podľa knihy, poviem, že konečne vieme, kde sa inšpiroval Haneke. (04.01.2018)

Ocenění: Oscar 1973 - kamera; nominace: kostýmy, režie, film, původní scénář Zlaté glóby - nominace: cizojazyčný film (Švédsko) BAFTA - nominace: herečka (I. Thulin), kamera MFF Cannes - Technická Velká cena Bodil Awards - nejlepší evropský film Cinema Writers Circle Awards (Španělsko) - zahraniční film (Švédsko) David di Donatello Awards - režie zahraničního filmu, Zvláštní cena Guldbagge Awards - herečka (H. Andersson), film Italian National Syndicate of Film Journalists - režie zahraničního filmu Jussi Awards - zahraniční režisér Kansas City Film Critics Circle Awards - režie, zahraniční film National Board of Review - režie, zahraniční film National Society of Film Critics Awards - kamera, scénář New York Film Critics Circle Awards - herečka (L. Ullmann), režie, film, scénář (02.10.2013)

Co napsat o tomto psychologickém darmatu?Drama nazírající hluboko do osamělé ženské duše, jež je zbavena schopnosti citu – lásky,kde tato je nahrazena pocity opačnými jako je nuda,lhostejnost,sebezraňování,výčitky…. Ale ona duše přesto velmi hluboce touží právě po opravdové blízkosti.Kde se tato neschopnost lásku jak přijímat ,tak i dávat vzala?Film nám naznačuje tajemný směr ,kterým se vydat při hledání odpovědí.Cestu si však každý v sobě musí najít sám.Sestry se se svým "prokletím" srovnávájí svým způsobem a my jen bez dechu sledujeme jak.Tuto atmosféru skvěle navozuje téměř ve všech komentářích zmiňovaná vizuální stránka.Ona všude přítomná červená barva působí tak stísněným dojmem ,že máte pocit že jste kdesi v uzavřeného prostoru a obklopuje vás taková samota a strach z ní ,že chvílemi se až dusíte.Naopak kontrastní bílá barva vyvolává pocit čistoty a já si nemohu pomoct ,ale mě to zavedlo od vnitřního světa,přes lidskou duši až např. i ke zrození.K tomu těžkému přechodu z jednoho světa do druhého, na který si většina z nás nepamatuje.A snad i smrt je přechodem dalším..... Šepoty a výkřiky jsem viděla poprvé skoro před rokem.Už tehdy ve mně rozezněly strunu ,která od té doby chvíli šeptá,chvíli křičí a neustále nějak rezonuje...... (01.02.2008)