Smrt v sedle

Bez rodokopasové linie by mohlo jít o další Krškovu adaptaci Šrámka: lyrické záběry přírody, mladá láska, vždy vzorně upravení herci. Westernová poetika do filmu proniká jen náznakově ve formě zpívání countryových písniček, točení lasem nebo jednotvárně nasnímaného cválání na koni s typicky ruským jménem Ivan. Jalová kriminální zápletka se rozbíhá až po nějakých čtyřiceti minutách her na kovboje, které jsou podány jako nezodpovědná, ba přímo nebezpečná kratochvíle, od níž by každý slušný socialistický občan měl v dospělosti přejít k rozumnějšímu trávení volného času. Hlavním postavou oproti pravým westernům není výrazně individualizovaný hrdina, který by jednal dle vlastních rozhodnutí, ale naivní plantážník, řídící se příkazy uvědomělých jezeďáků. Sám přitom není pro vyřešení spáchaného zločinu přínosný jinak než jako svědek. Namísto nespoutané akce v otevřené krajině mají nejdramatičtější scény filmu podobu relativně klidného popojíždění po vhodných cestách, přičemž veškeré potenciálně nebezpečné dění koordinují příslušníci SNB. Kromě cinemaskopického formátu tak západní kulturu reprezentují akorát zloduši, kteří mají cizí jména, ovládají cizí jazyky a pro peníze jsou schopni vraždit. Tuzemská snaha vyhovět poptávce po exotických dějových filmech západního střihu tak zplodila skoro dokonalou negaci koňských oper a jimi reprezentovaných hodnot. Nic to nemění na skutečnosti, že jakéhokoli dobrodružství lační doboví diváci byli kromobyčejně spokojeni a do kina jich do konce roku 1959 přišlo přes dva miliony. 50% Zajímavé komentáře: Marthos, vypravěč (04.03.2015)

Já na to čuměl jak tele na nový vrata. Velmi vydařený příběh ve westernovém obalu s kriminální zápletkou sice z počátku jenom tak přicmrdává, ale postupně přidává na obratkách. Předfinálová část filmu je asi úplně nejlepší. Sice mě přijde trošku divné jak to cajti všechno tak rychle ošefovali a kde se vzali tu se vzali, ale přiznávám, že Jelínek cválající na koni českou krajinou a do toho vypravěč čtoucí tehdy kultovní rodokaps mě uměj rajcnout i po letech. (11.01.2014)

Pestrobarevná, širokoúhlá kovbojka má v sobě nepochybné, filmařské možnosti uvolňující se doby. Koňáci zcela pohlceni Rodokapsy a filozofií Divokého západu, se svým zálibám přiblíží až nebezpečně blízko. Pedantský Sovákovo Lojzík, který má na starosti i lehký humor, Růžkovo výborné vyšetřovací metody a klasický spravedlivě přísný dobrák v podání R. Lukavského. To jsou jistě výrazné klady, ke kterým lze přičísti výbornou hudbu a skvělé vyústění děje. (11.01.2014)

Režisér Jindřich Polák se proslavil zejména filmovou a televizní tvorbou pro děti a mládež, avšak zejména v 60. letech dokázal svou jedinečnost v několika snímcích úplně odlišných žánrů. Uprostřed budovatelského období 50.let dokázal vnést na filmové plátno i zcela neangažovanou dobrodružní kriminálku ve stylu westernu... a že jde dodnes o jedinečnou podívanou (byť chvíli lehce naivní), které osobité kouzlo vedle zajímavého širokouhlého formátu a barevného obrazu dodává i konfrotace s populárními příběhy z Rodokapsů. K tomu parta nadšenců kolem koní a rajtování, dostatečná dávka humoru a v druhé polovině i nečekaná krimi zápletka, která vyvrcholí v špionážní akci. Navíc exlcelují tady takoví herci jako Radovan Lukavský nebo Edaurd Dubský, potěšila i neznámá krásná Jana Kasanová a v hlavní roli mladý Rudolf Jelínek /Muž v osidlech, Rukojmí v Bella Vista/, který měl snad již zde předurčeno stát se vhodným představitelem podobně dobrodružně akčních rolích v československé kinematografii. Pro tenhle film mám slabost ještě z jednoho důvodu - zčásti se natáčel v exteriérech velice blízko mého bydliště na východním Slovensku (Slovenský raj, Dedinky - Mlynky, Muráň). 95%           "Píseň v sedle" zpívá Karel Duda - text písně Zdeněk Borovec. Hraje Orchestr Gustava Broma.                                      (deníček - Z československého filmu 50.let: Pestrá paleta žánrů) (08.02.2017)

Rodokapsy se válely na půdách našich prarodičů, protože si je jako puberťáci kupovali naši otcové, jak vidno třeba ve filmu Cesta do hlubin študákovy duše. Samozřejmě, jednalo se o ty nejhorší braky, které vzbuzovaly dobrodružné představy, aniž dosahovaly úrovně lepších příběhů z Divokého západu. A že čtení takové literatury bývalý režim nepodporoval, bylo pochopitelné. Ono trvalo až do půli šedesátých let, než byly opět vydávány mayovky... Když se takový mladý člověk dostal ke koním, samozřejmě si je spojoval s divokými jízdami prérií, honičkami s Indiány, kolty zavěšenými proklatě nízko. A o tom je tento film. Vedoucí Lukavský se snaží skloubit klukovské sny se skutečností a podkladě těchto snů vypěstovat skutečnou reálnou lásku ke koním se vším, co k tomu patří. A do toho je vsazen detektivní příběh, naštěstí s dobrým koncem, protože se Josef Beyvl jako pokladník uzdraví a také mladé divochy život začíná učit, že nejde o žádnou planou romantiku... Film tehdy kultovní, dnes už zapomenutý. Jedna hvězda dolů - natáčení ve Slatiňanech se mi nějak nechce spojovat s kopcovitou krajinou Slovenska, vražda se odehrává prakticky v rovině, hon za vrahem v kaňonu... (13.09.2016)