Tomorrow I'll Wake Up and Scald Myself with Tea
Československo,
1977, 93 min
Réžia:
Jindřich PolákKamera:
Jan KališHudba:
Karel SvobodaHrajú:
Petr Kostka, Jiří Sovák, Vladimír Menšík, Vlastimil Brodský, Marie Rosůlková, Otto Šimánek, Valerie Chmelová, Slávka Budínová, Josef Větrovec (viac)Obsahy(2)
Satirická komedie Zítra vstanu a opařím se čajem režiséra Jindřicha Poláka byla inspirována vědeckofantastickou povídkou Josefa Nesvadby. Ústředním motivem příběhu je pokus několika bývalých nacistů, žijících díky tabletám proti stárnutí v době, kdy je možné překonávat časoprostorové rozdíly, dopravit Hitlerovi vodíkovou bombu a změnit tak dějiny. Film je mimořádně náročný na trikovou stránku, v ději, několikrát se vracejícim z budoucnosti do minulosti a naopak, se setkáváme se stále přibývajícími dvojníky hlavných postav, především však dvojčat Jana a Karla Burešových, představovaných Petrem Kostkou. Jako agilní, ale přesto smolařšti nacisté se představí Jiři Sovák, Vlastimil Brodský a Vladimír Menšík. (Bontonfilm)
(viac)Zaujímavosti (54)
- Téma filmu připomíná povídku Ludvíka Součka „Kursk“ z knihy „Operace Kili“ z roku 1970. Ta líčí přistání stroje času z budoucnosti uprostřed tankové bitvy u Kurska za druhé světové války. Autor námětu Josef Nesvadba se s Ludvíkem Součkem přátelil. Souček za povídku „dostal přes prsty,“ protože normalizační režim v ní viděl výsměch sovětské armádě. (sator)
- Auto, ve kterém prchají cestovatelé časem z Hitlerova (František Vicena) hlavního stanu, je Steyr 2000 A. V letech 1942 až 1944 byl Steyr-Werke třetím největším výrobcem nákladních automobilů v Německu. Firma existovala až do roku 2012, kdy byly jej akcie prodány čínským obchodníkům. (sator)
- Hitlerův (František Vicena) hlavní stan, ve kterém se část příběhu odehrává, se nachází na severovýchodě Polska, nedaleko města Kętrzyn. V hlubokých lesích zde totiž během druhé světové války vyrostl komplex Vlčí doupě. V něm nacistický vůdce strávil více než 800 dní mezi lety 1941 a 1944, přežil v něm také atentát v rámci operace Valkýra. (sator)
- Admirál Karl Wolff (Štěpán Bulejko), který po zásahu hibernačního spreje zezelená a doktor (Jan Přeučil) mu ulomí nohy, byl ve skutečnosti Karl Friedrich Otto Wolff (13. května 1900–17. července 1984). Byl to německý funkcionář SS, který sloužil jako náčelník osobního štábu Reichsführer-SS a spojka SS s Adolfem Hitlerem během druhé světové války. Válku ukončil jako nejvyšší velitel SS a policie v okupované Itálii a pomohl zařídit brzkou kapitulaci sil. Unikl stíhání v Norimberském procesu, ale v roce 1962 byl odsouzen za deportaci italských Židů k 15 rokům ve vězení. Propuštěn byl v roce 1971 kvůli špatnému zdraví a zemřel o 13 let později. (sator)
- Ve filmu působil jako statista Aleš Brichta. Lze jej zahlédnout jako hlídače v hale raketodromu. (Miluna11)
- Anglická nezávislá firma Second Run vydala 25. 1. 2021 remasterovanou verzi na DVD a Blu-ray v češtině a němčině s anglickými titulky, odborným komentářem a bohatým bookletem. (lexa.k)
- Když se Jan Bureš (Petr Kostka) probouzí na smetišti a nastupuje k řidiči (Petr Nárožný) do kamionu, požádá ho, jestli si může zatelefonovat. V tu chvíli je záběr na telefon systému AMR, který se v době natáčení zatím pouze testoval. Systém AMR (Automatizovaný Městský Radiotelefon) vyvinula firma TESLA v polovině sedmdesátých let minulého století. Tato síť sloužila původně hlavně pro komunikaci pracovníků Spojů a později i vysokých státních úředníků. Byla vypnuta v roce 1999. (PaulxH)
- Když si dává Patrick (Otto Šimánek) oběd v raketě, spadne mu sousto ze lžičky, ale on dělá jakoby nic a žvýká, jako by skutečně jedl. (rakovnik)
- Nože, které postavy ve filmu vrhají na terč, jsou výrobky firmy Mikov. Konkrétně se jedná o typ Venado. (grovik.net)
- Ve scéně, kdy zděšenému Hitlerovi (František Vicena) pustí dokument o prohrané nadvládě Německa, je použit střihový dokument, který doprovází sugestivní hudba. Jedná o skladbu „Ich hab' an dich gedacht“ od skladatele Hanse-Otty Borgmanna, s textem od Hanse-Fritze Beckmana. Píseň zazněla prvně ve filmu Tango Notturno (1937) a nazpívala ji Pola Negri. (sator)
- Když zabiják Kraus (Vladimír Menšík) vyjíždí svým mercedesem z půjčovny, je před ním na ulici zaparkován prototyp Škoda Supersport SPZ ACI-10-36. Později bylo toto auto upraveno Theodorem Pištěkem, přelakováno na černo a zahrálo si titulní roli ve filmu Upír z Feratu (1981). Poté se ještě objevilo (ve stejném provedení) ve snímku Velká filmová loupež (1986). Později bylo vystaveno v továrním muzeu v Mladé Boleslavi. (Stejšn)
- Miloš Macourek s Jindřichem Polákem psali scénář přímo pro Petra Kostku (bratři Burešovi), který roli málem nepřijal - kývnul až po druhém čtení. (kosticka7)
- Režisér Jindřich Polák nabídl Petru Kostkovi (bratři Burešovi) možnost vybrat si ženskou partnerku do role Evy Kroupové. Z tohoto výběru vzešlo obsazení Zuzany Ondrouchové. Šlo však o její poslední filmovou rolí, osm měsíců po premiéře podlehla leukémii. (Dr. Hawkeye)
- Raketa, kterou nacisté v roce 1941 přistávají, byla ve skutečnosti namalovaná na desce - trojrozměrný byl pouze dolní stupeň, do výše dveří, kterými herci procházeli. (Robbi)
- Mladého Klause Abarda (Jiří Sovák) namluvil Sovákův syn Jiří Schmitzer. (špaček421)
- Scény z Hitlerova (František Vicena) generálního štábu byly natáčeny za dozoru poradce z vojenského muzea. Podle Theodora Pištěka všechny distinkce, vyznamenání a řády odpovídají realitě. Řádové stužky byly na kostýmy našity v pořadí, v jakém byly uděleny. (Dr. Hawkeye)
- Záběry s artisty se točily na střeše obchodního domu Kotva. Natáčelo se i v hotelu Intercontinental v Praze a v Karlových Varech. (M.B)
- Těsně před tím, než se Jan Bureš (Petr Kostka) opaří čajem, zazní v rádiu, že "socialistické státy zajistily úspěch mírové konference," což je vzhledem k datu (1. června 1996) dnes již úsměvné. (#47)
- Děj filmu, resp. "přítomnost," se odehrává v roce 1996, což lze vypočítat z věku Klause Abarda (Jiří Sovák), který při schůzce nacistů v Jižní Americe tvrdí, že v roce 1944 mu bylo 34 let a dnes je mu již 86. (#47)
Súvisiace novinky
František Peterka 1922 - 2016
25.11.2016
Ve věku 94 let zemřel herec František Peterka. Narodil se do rodiny bankovního úředníka a modistky. Narozdíl od svých kolegů, kteří museli v rodině bojovat o své místo na divadelních prknech, u něj… (viac)