Chicago

Úžasný film. Svého času byl můj úplně nejoblíbenější. Skvělá herecká vystoupení, čísla, zpěv. Catherin Zeta-Jones zpívá úžasně. Renée Zellweger jí sice se svou naivní tvářičkou šlape na paty, ale nikdy jí nemůže předehnat. Cell Block Tango je jedna z nejlepších scén a muzikálových písniček, která kdy vůbec vznikla. 5* (15.11.2009)

Nesmyslné herecké a scenáristické oscarové nominace si podávají ruku s technickou brilantností ve stominutové zábavě, která uteče jako voda. Hudba je v čele s chytlavou hitovkou All That Jazz perfektní (mám rád jazz), taktéž choreografie tanečních výstupů je pozoruhodná, z nichž nejvíc mě upoutaly novinářské "loutky" na šňůrkách se skvělým výstupem příjemně překvapivého Gereho a Zellweger. Ta, stejně jako Zeta-Jones, velmi dobře zpívá, skvěle tancuje, ale bohužel také předvádí svůj omezený herecký rejstřík s polohou č.1 - "blbka Bridget". Ve výsledku jsem měl pocit, jakobych seděl v nějakém přepychovém chicagském klubu, sledoval v rámci představení o dvou vražedkyních a jednom chamtivém obhájci jeden jazzově-taneční výstup za druhým a ignoroval fakt, že celé to bombastické pozlátko maskuje chatrný scenář a nevzrušivost zápletky. Hlavně, že se oči a uši popásli. A ještě k tomu nalévali skvělé šampáňo..... (14.07.2006)

"Dá se říct, že jsme se rozešli kvůli uměleckýmu nesouladu. On se viděl naživu. Já ho vyvedla z omylu." Muzikály moc nemusím, ale kdyby všechny měly tak nabušená hudebně-taneční čísla, tak bych do divadla patrně občas zabloudil. Chicago pro mě zkrátka mělo šmrnc a sarkastické komentáře vražedkyň o svých činech mne skutečně pobavily. (30.11.2016)

Pro mě jeden z největších omylů akademie. Říkala jsem si, to bude asi fakt hodně dobrý muzikál, když porazil tak výborný film, jakým je Pianista. Ale obrovské zklamání, film naprosto bez emocí, který mi nepřišel vůbec zajímavý. Některá čísla sice výborná (vězeňský tanec), ale třeba takové finále, které většinou v muzikálech bývá absolutním vrcholem, mi tady přišlo naprosto slabé. Chicago se hodně přirovnává k Moulin Rouge, to však nejde, Moulin Rouge je někde úplně jinde. (10.01.2011)

Musím se přiznat, že zrovna muzikálový typ nejsem a jazz moc neposlouchám. (Poznámka 21.1.2007 - jazz momentálně patří mezi moje nejoblíbenější styly a muzikály miluju :-) Přesto jsem v Chicagu z neznámého důvodu našla jeden ze svých nejoblíbenějších filmů. Taneční scény jsou perfektní, výprava filmu a herci jakbysmet. Nejvíc a hodně mile mě překvapil Richard Gere, který byl v roli brilantního právníka podával jeden ze svých nejlepších hereckých výkonů za celou kariéru. Poznámka 13. února 2008 Od ledna 2006, kdy jsem psala první verzi tohoto komentáře - všimli jste si, že ho doplňuju průběžně po 12 měsících? - uběhlo už hodně času, během kterého jsem si tento muzikál jen ještě víc zamilovala. Že je bez emocí a romantického nádechu tak obdivovaného v Moulin Rouge? Asi se budte divit, ale právě tou chladnokrevností protkanou černým humorem u mě boduje. Atmosféra Chicaga je neuvěřitelně podmanivá a herecké obsazení snad režisér ani lepší najít nemohl. A hudba... Když řeknu, že zatím z pěti představení tohoto muzikálu v plzeňském divadle jsem byla na dvou - orchestr "na živo" skutečně stojí za to - mluví to snad za vše :-) (29.01.2006)