V pasti

Ófærð, Ófærð, Ófærð a ještě jednou Ófærð! Island zabodoval na plné čáře a to hlavně díky chytře připravenému prostředí, vynikajícímu scénáři, dokonale se posouvajícímu příběhu a sympatickým postavám. Pátrání po vrahovi nestojí na žádném mindfucku, nepracuje se ani s brutálními zvraty v příběhu, i přesto seriál zaujme, a to hlavně díky vztahovým pletencům se sympatickými postavami spolu s civilním vyšetřováním kde figuruje opravdu poctivá policejní práce. Na poli kriminálních seriálu se může určitě pyšnit vysokou kvalitou a zařadil bych jej mezi nejužší špičku. Všemu dopomáhá taková ta familiárnost mezi obyvateli odlehlého městečka kde se všichni navzájem znají. (23.11.2017)

Když v polovině 80. let hledaly Sovětský svaz a Spojené státy vhodné místo pro setkání svých nejvyšších představitelů, zahájení mírových rozhovorů o snížení jaderných arzenálů a ukončení studené války, volba nakonec padla na Island. Klidnější a bezpečnější místo s příjemně provinční atmosféru byste hledali těžko. Seriálový příběh se navíc neodehrává v metropoli Reykjavíku, ale malé osadě mezi oceánem a vysokým pohořím. Místní policie se věnuje spíš urovnávání sousedských sporů a jeden by snadno získal dojem, že je skoro i zbytečná. Nález lidského trupu v rybářské síti představuje katalyzátor dění, při kterém vyplavou na povrch dávné křivdy, selhání a nenávisti. Ukáže se, že leckterý z nenápadných a vážených obyvatel obce má co skrývat a čeho se bát. Ne každý z návštěvníků, kteří připluli trajektem, má počestné úmysly, a sněhová bouře, jež odřízne osadu od civilizace, jen dovrší atmosféru strachu a nervozity. Původně jsem dal jen 4*, protože seriál mi na první pohled nepřišel výjimečný. Zároveň jsem ale uznával, že je poctivě napsaný i natočený. Jde jednoznačně o kvalitní zástupce severské krimi s výraznou atmosférou a bez kiksů, které by stály za zmínku. Když jsem si ale uvědomil, že za vznikem série stojí produkce země s tak malým počtem obyvatel, nemůžu jinak, než sáhnout k páté hvězdičce. Island zkrátka jede... Celkový dojem: 90 %. (11.04.2018)

Výborná a doslova mrazivá kriminálka. Ten obří fousatej kodiak se mi zaryl pod kůži během prvního dílu. za mě velmi povedené, drsné, provázané a hlavně to prostředí.Postavy jsou výborně napsané a zahrané, líbí se mi, že vlastně vůbec nevíte, kdo by vůbec mohl být vrahem, není to průhledné ani trochu, přesně takhle si představuji kvalitní krimi. skutečně mrazivé a mrazivě napínavé. Druhá serie to sráží na kolena neskutečně. postavy se chovají absolutně nelogicky a to hlavně jeho dcera, která se chová jako výstavní píča a já se těšil, až si užiju její pád. Už to nepůsobilo jako V pasti, čili smysl první řady byl pryč a veškerá atmosféra a ledová nejistota a napětí zmizelo..Každopádně výborný seriál. (12.11.2020)

Opravdu ti závidím. / Proč? / Nepocházíš z tohoto města. Nemusíš se dívat do té propasti. Ófærð navazuje na dlouhou tradici filmů a seriálů přibližujících bezedné hrůzy maloměsta - místa, z něhož se těžko uniká, i když právě nezuří sněžná bouře či nepadají laviny. Pod povrchem rustikální idyly tlí rašelinné vrstvy podrazů, zločinů, zvrhlostí, malosti a těl. A když se hnilobné plyny nashromáždí v jisté hraniční hustotě, někoho odkráglují a v různém stupni rozkladu vyplave úplně všechno. V takové chvíli by se jeden nejraději okamžitě přestěhoval do alespoň středně velkého sídla, třeba Reykjavíku. Možná není důvod vše srovnávat s Twin Peaks, ale zde opět nutno: Jde v počátku o mrtvou dívku, falešná obvinění, oheň, který s leckým leckam zajde. I zde je hotel, menší podnik na zpracování ryb a stopy vedoucí vysoko; nikoliv snad až kamsi do temného iglů, ale skoro. A mistr vikingských žalozpěvů místy cituje Angela Badalamentiho doslovně. Fascinující zjištění, že drsní Islanďané si ani v tom nejhorším počasí nezapínají bundy. (15.12.2019)

Kriminálky většinou moc nesleduji, ale v případě nákladného islandského televizního projektu V pasti jsem protentokrát udělal výjimku, protože k Islandu mám velmi vřelý vztah. A udělal jsem dobře, protože mrazivě tísnivé kriminální drama, které rozplétá zamotané vztahy uprostřed blizardu, v městečku (a státě), kde vraždy nejsou úplnou samozřejmostí, mě vtáhlo velmi rychle do děje. Chytře schovává rozuzlení hlavního vraždícího motivu až do samého závěru, a i když jisté náznaky mazaní milovníci kriminálek začnou tušit někde uprostřed série, já osobně jsem byl až do závěrečných dvou dílů držen v mrazivé nevědomosti. Podmanivá kamera, úchvatná severská hudba, skvělé záběry i výteční herci v čele s Olafurem Olafssonem, který je vážně velký sympaťák. Islandská státní televize udělala dobře, že tento finančně náročný projekt natočila a následně prodala do Evropy, protože přesně takový styl kriminálek teď na starém kontinentu (a také v ČR) hodně táhne. A koukám, že se objevila i druhá série, tak už teď se těším na pokračování. (09.02.2018)