Pokémon

Pokemon je super seriál a ne že ne. To jen nějací omezenci neznají anime. Pokémon je dokonale promyšlená hra, která se krásně přenesla na plátno. Ráda jsem sbírala pokémony a ráda se podívám ma celou první sérii i ted. Miluju Pidgeotta, Krabiho, Ponytu, Polywaga, Vulpixe, Squirtla a další miloučké postavičky i s těmi jejich neskutečnými hlasy včetně tria Gengar, Gastly, Hunter. Na pokémony nedám dopustit!!!!!! (17.10.2008)

Hrdě se hlásím k tomu, že zatímco moji vrstevníci žili tímhle fenoménem a poslouchali u toho Lunetic, tak já jsem sjížděla Beatles a četla si k tomu Pána Prstenů. A nikdy jsem neviděla jediný díl (protože mí rodiče byli strašně ušlechtilí a na televizi mě pořádně nechali koukat až tak od prváku na gymplu, díky čemuž jsem toho stihla fakt hodně přečíst a ještě začít sama umělecky tvořit a taky si dělat (skoro na všechno) vlastní názor), maximálně upoutávky, a za tím si stojím a není to póza a jestli něco nesnáším, tak když někdo říká "kdy už si konečně přiznáme, že jsme to dělali všichni". Amen. (01.11.2009)

Tak tento seriál se mi dřív líbil (ikdyž to bylo jen asi jen kvůli tomu, že jsem měl rád pokémony jako takové). Naprosto chápu uživatele, kterým se seriál nelíbil (jako ty dialogy byly dost stupidní), navíc se jim asi nelíbili ani samotní pokémoni, ale přesto si myslím, že za ten nápad by si měl tento seriál alespoň 1* vysloužit. No a já hodnotím 2*, 1 za nápad, 1 za nostalgickou vzpomínku. (19.02.2008)

Je to škaredé, je to studpidní, je to dokonce strašlivě stupidní, do jisté míry opravdu výplach mozku... ale má to jakýsi nápad a... nebo ne? Hmmm... Vždycky jsem to nesnášel, ale na druhou stranu - aspoň je to svým ubohým způsobem originální. 10% Ale i ode mě samozřejmě - děcka, ruce pryč!!! (30.06.2006)

Kdykoli slyším o Pokémonech, vybaví se mi taková drobná příhoda. Někdy v době jejich největší slávy jsem čekal na tramvajové refýži a všiml si, že jedno opodál stojící dítě má na batůžku tu hlavní žlutou příšerku (natištěnou, ne lezoucí). Pak jsem si všiml, že totéž trochu závistivě pozoruje asi pětiletý kluk a pokouší se upoutat pozornost své matky stejným směrem. Pořád do ní hučel, že by chtěl taky takový batůžek, ale musí na něm být stejný obrázek. Matka stále nechápala, o co se mu jedná, tak se zeptala "Co že bys to chtěl mít na batůžku, Petříčku?" "Pikaču!", odpověděl prosebně a dostal pohlavek, neboť se matka přeslechla. Z toho, milé děti, vidíte, jak jsou Pokémoni nebezpeční. 0% (03.08.2007)