Taká normálna rodinka

Moc komentářů není zapotřebí. Kdo zažil sedmdesátá léta určitě se těšil na další díly prvního českého sitcomu, jak by se řeklo dnes. Je to prostě situační seriál se skvělými herci, kteří dokazují velké divadelní herectví a nepotřebují mega exteriéry a interiéry. Mě vždy dostala paní Rosůlková, neboť jsem fanouškem Agathy Christie . V podání paní Rosůlkové, je "detektivní" babička nejlepší postavou seriálu. (24.01.2015)

„Probodla muže šroubovákem. Pro 500 korun. To musí bejt strašná smrt. No jo, jenomže v takový chvíli, víš, člověka taky nic lepšího nenapadne.“ Kvalitní a hlavně vtipný seriál, který stojí na velmi dobře napsaných postavách (a jejich výborných představitelích), situačním humoru a odzbrojujících hláškách. Nejoblíbenější postavou pro mě byla babička, kterou s gustem a mistrně zahrála paní Rosůlková, která je podle mě zároveň hlavním tahounem a právě z jejích úst vychází nejvíce frků, kolem ní se soustřeďují ty nejzábavnější scénky. Z ostatních postav se mi hodně líbil třeba Cupákův Petr, sem tam hodně pobavila i dvojčata („Já jsem otrávil babičku strychninem a nikdo to neviděl.“), jako správný sitcom Rodince nechybí také hosté. V cameo rolích jsou výborní Bohdalová („soud“, „nevěra“, „Vánoce v létě“), Nový (vařící kafe, zvedající telefony), Šejbalová (zvláště díl se sběratelskými vášněmi byl hereckým koncertem posledních dvou jmenovaných). „Pilot“ je vskutku excelentní (a už dlouho jsem se tak nezasmál jako při poslechu Bacha), ostatní díly, krom slabšího druhého, si drží nadprůměrnou úroveň, a to až do samotného konce (vtipná změna úvodního intra v poslední epizodě), proto silné 4*. „Babička nám rozbila samopal!“ – „Nic jsem vám nerozbila! Chtěla jsem si vyzkoušet vraždu voknem a vono to nefungovalo!“ (07.09.2014)

8/8 Klasická situační komedie z pera Fan Vavřincové, která publikovala již před válkou v Listu paní a dívek a Ahoj na sobotu. Mimo Rodinku se proslavila též Evou tropící hlouposti. Poměrně zdařilé počátky nového televizního formátu bohužel poněkud kalí existence velmi nepodařeného stejnojmenného filmu Patrika Hartla z roku 2008. Celou trapnou situaci zachránil až Dušan Klein, který natočil regulérní pokračování seriálu s původními herci. Takto mohou být Poldinky navždycky v klidu. (28.02.2009)

Zajímavé k čemu všemu se člověk dostane, když musí vstávat na 5. hodinu. Kdybych nemusela, tak bych si to dobrovolně nikdy nepustila, to přiznávám. Ale mile mě to překvapilo. Jak jsme dokázali dřív točit seriály a mít k tomu "jednu" scénu, pár parádních herců, kteří umějí hrát a netahat diváka jen na vizuální efekty. Ale bohužel to není hit mého mládí a už si k tomu zpětně nezískám tak kladný vztah. (07.03.2011)

Překvapivě skvělý miniseriál s naprosto jednoduchým námětem o jedné rodině, odehrávající se pouze v asi dvou pokojích s minimem postav a v černobílém hávu. I tak se na to ale dá koukat znova a znova. Nenásilný a naprosto rodinný humor funguje skvěle a všichni herci se svých postav chopili přímo skvostně. Tohle se tu dneska už netočí. (28.12.2007)