Taká normálna rodinka

Místy vtipné černobílé scény jedné nenormální rodiny, které se odehrávají takřka v jedné jediné místnosti. Postavy se chovají normálně jen výjimečně, ale to nechme stranou, neb je to komedie a tam nemusí být vše logické. Nepochybně nejvtipnější jsou prvky, karikující typické mužské a ženské vlastnosti. Největším záporem tohoto socialistického produktu je zcela bezostyšné braní jména Božího nadarmo. S výjimkou dětských postav nezná nikdo žádné citoslovce a proto stále vykřikují „Ježíš Maria“, „Kriste Pane“ aj. Herečtí komedianti Medřická, Cupák, Řehoř, Rosůlková a Štěpánková zřejmě nic jiného neuměli; místy to až působí, že jde o záměr. Jinak je to oddechovka, chvílemi trapná, chvílemi vtipná, budiž. (07.01.2008)

Paní Němotová, jak zní úřední příjméní autorky nezapomenutelného klasického komediálního seriálu, oslavila loni své devadesátiny. Od data zrození plodu jejího dívčího mládí již tehdy uplynula dlouhá tři desetiletí. Na lehce zpleveleném luhu dívčího čtení vykvetla orchidea, která omamuje dodnes. Omamuje a strhává. Omšelé rčení, že není velkých a malých rolí, ale že jsou pouze velcí a malí herci, lze v tomto případě bez obav doplnit i o jména ostatních tvůrců. Nezapomenutelné kreace pábících žen a mužů prokazují, že hrabalovský přínos do české kultury není zdaleka omezen na jméno tohoto literárního velikána. Děj, který usiluje o pobavení, je současně dílem, které nutní k obecnějším zamyšlením nad rodinou, její funkčností i strukturou. Jak je možné, že se trs takto různorodých povah vůbec mohl na tak malé ploše - byť ve virtuálním světě desáté Múzy - snést? Tolerance nestačí, souznění nevystihuje syntézu těchto živelných rozmanitostí. Děti nejsou dětinské a dospělí nerezignovali na svou schopnost užívat radost zplna hrdla. I to je přes propast desetiletí jedna z možných odpovědí na tu složitě jednoduchou otázku po životnosti a strhujícím překypování a dychtění i bažení, které z těch nádherných scén přímo sálají. A určitě to není odpověď jediná. (01.01.2008)

Nejlepší český seriál. Neuvěřitelně zábavný a chytrý. Rosůlková, Štěpánková, Medřická, Kolářová, Hanzlík, skvostné. Ale přesto musím vyzvednout pana Cupáka, to je naprosto geniálně zahraná role. A nesmím opomenout vedlejší role, taktéž bravurní tetička, malíř, božský Oldřich Nový, kterého jinak zvlášť nemusím. A samozřejmě scénář... to je mistrovské dílo!!! Těch skvostných hlášek je spousta, jedna za všechny... Musíme si dát B(b)acha!!! :))). Miluju, miluju, miluju (11.12.2011)

Naprostá klasika. Lepší herecké složení by si člověk ani nemohl přát. Zvláště pak dvojka Kolářová+Hanzlík mě vždy potěší, ať už hrají v čemkoliv. No a zbytek "rodinky" taky perlil a to pořád. V podstatě tu není žádné slabší místo... nic. Bezchybné, perfektní, zábavné. Mohla bych to vidět pořád a pořád dokola. "Co dělají? - Inventuru. Von ji porád říká: Čípak jsou to nožičky? Čípak jsou to ručičky? Čípak je to ouško. A než to spočítaj, tak jsme tu do půlnoci." .... "Zdeňku, co se nám tu zamykáš? A zvenčí?" ...... "Mami kdybysme snědli okurku, dostali bysme z toho taky holčičku?" A to je pouze námátkově pár těch vtipných skečů či hlášek, na které jsem si vzpomněla. Jedním slovem tento seriál je nezapomenutelný. (01.06.2013)

8/8 Klasická situační komedie z pera Fan Vavřincové, která publikovala již před válkou v Listu paní a dívek a Ahoj na sobotu. Mimo Rodinku se proslavila též Evou tropící hlouposti. Poměrně zdařilé počátky nového televizního formátu bohužel poněkud kalí existence velmi nepodařeného stejnojmenného filmu Patrika Hartla z roku 2008. Celou trapnou situaci zachránil až Dušan Klein, který natočil regulérní pokračování seriálu s původními herci. Takto mohou být Poldinky navždycky v klidu. (28.02.2009)