WandaVision

Rutinne napísaná post-moderná žánrová hra, ktorá by bola originálna možno v 90tych rokoch. Je neuveriteľné, ako mizerne sú napísané sitcomové časti. Tie absolútne nie sú vtipné a je to len povrchná žánrová hra, ktorá sa síce vyžíva v replikovaní dobovej estetiky, ale zabúda na to, že má byť komédiou. Keď dôjde na vysvetľovanie všetkých podivností a integrovanie príbehu do Marvel univerza, je to už plnoformátová zívačka s generickými zvratmi. Čo je škoda, lebo námet bol uchádzajuci, ale opäť sa ukázalo, že dobrý námet nestačí. Obzvlášť keď ide o post-modernu a žánrové hry. Tie sú samé o sebe nudné už azda dobrých pätnásť rokov. 5/10 (07.03.2021)

Městečko Pleasantville/USS Callister nešťastně rozpatlané na seriálové ploše. Prozíval jsem se prvními pěti díly a to ladění do sitcomů mě brutálně nebavilo - 25 minut pitomoučkého retro sitcomu a k tomu 1 minuta Twilight Zone je pro mě dost neuspokojivý poměr. A když se to ve čtvrtém díle zvrhlo do Akt X (či čeho), o moc větší zábavu to nepřineslo. A taky jsem měl dost problém s postavami, které mi byly dost ukradené. (09.03.2021)

Ačkoliv mám zhlédnuté všechny MCU celovečeráky, seriálovým produkcím jsem se (z časových důvodů) doposud vyhýbal, nicméně v případě WandaVision jsem se rozhodl udělat výjimku, jelikož jsem se nechal chytit na lákavý námět a nadmíru sympatické obsazení. (Spoiler alert!) "Wandin Vision" popřípadě "Wandina vize" je bezpochyby povšímnutíhodný seriálový projekt a netradiční žánrový hybrid v jednom - během devíti epizod se divákovi dostane tradičního sitcomu, superhrdinské romance, ale i temného fantasy a rodinného dramatu. Na rozdíl od MCU filmů, jež sází zejména na okázalý (a pro někoho možná přeplácaný) audiovizuál, se WandaVision snaží poctivě pracovat s postavami a jít do hloubky - i když chvílemi tvůrci tlačili okatě na city, tak já jsem jim to sežral i s pomyslným navijákem. Paul Bettany a Elizabeth Olsen mi byli oba opravdu sympatičtí a výborně mezi nimi fungovala chemie, o čemž jsem se přesvědčil již z předchozích filmů. Ve vedlejších rolích jim skvěle přihrávali Kat Dennings, Teyonah Parris a (místy lehce teatrální) Kathryn Hahn. Zaujala mě (a do jisté míry též dojala) motivace postav, jež hnala děj kupředu. Vedle toho jsem si užíval drobných (ale i tak stále uspokojivých) napojení na předchozí MCU projekty a rovněž mě potěšilo budování čarodějnické mytologie. I přes pár slabších momentů jsem se seriálem ve výsledku spokojený. (05.03.2021)

Psychologie pro dvanáctileté děti v šesti hodinách nesmyslného bizáru a trapnosti, kde se většinu času jen útrpně čeká až se konečně odhalí velké tajemství které všichni diváci už dávno znají, a stane se z toho standartní Marvelácká blbina kde na sebe pár létajících blbů háže barevná světla. Některé z těch předchozích Marvelovských filmů k tomu poletování aspoň dávají docela zajímavou motivaci, jako třeba Civil War, ale ve WandaVision se veškerá motivace k čemukoli shrne jako "jsem smutná" a následně "protože kouzla, neasi". Ale je svým způsobem docela fascinující jak se zde autoři i ta spokojenější část diváků pokouší intenzivně ignorovat fakt, že hlavní hrdinka tohoto je jedna z největších amorálních sviní jaké se v celé sérii objevily, a dělá záměrně mnohem horší věci, než jakých se v Marvelovkách dopustila spousta opravdových "záporáků". 3/10 (16.03.2021)

Marvel zase zkouší něco nového, a kouzlení s diváckými vizemi mu ve stylovém - a hlavně chytrém! - seriálu opět vychází na výbornou. Na tenhle comicsový origin naruby se bude vzpomínat, a to nejen proto, že jde na devátý pohled o zdaleka nejdražší televizní experiment pod sluncem. Jo, a nezapomeňte na druhou potitulkovou scénu! (05.03.2021)