WandaVision

Ačkoliv mám zhlédnuté všechny MCU celovečeráky, seriálovým produkcím jsem se (z časových důvodů) doposud vyhýbal, nicméně v případě WandaVision jsem se rozhodl udělat výjimku, jelikož jsem se nechal chytit na lákavý námět a nadmíru sympatické obsazení. (Spoiler alert!) "Wandin Vision" popřípadě "Wandina vize" je bezpochyby povšímnutíhodný seriálový projekt a netradiční žánrový hybrid v jednom - během devíti epizod se divákovi dostane tradičního sitcomu, superhrdinské romance, ale i temného fantasy a rodinného dramatu. Na rozdíl od MCU filmů, jež sází zejména na okázalý (a pro někoho možná přeplácaný) audiovizuál, se WandaVision snaží poctivě pracovat s postavami a jít do hloubky - i když chvílemi tvůrci tlačili okatě na city, tak já jsem jim to sežral i s pomyslným navijákem. Paul Bettany a Elizabeth Olsen mi byli oba opravdu sympatičtí a výborně mezi nimi fungovala chemie, o čemž jsem se přesvědčil již z předchozích filmů. Ve vedlejších rolích jim skvěle přihrávali Kat Dennings, Teyonah Parris a (místy lehce teatrální) Kathryn Hahn. Zaujala mě (a do jisté míry též dojala) motivace postav, jež hnala děj kupředu. Vedle toho jsem si užíval drobných (ale i tak stále uspokojivých) napojení na předchozí MCU projekty a rovněž mě potěšilo budování čarodějnické mytologie. I přes pár slabších momentů jsem se seriálem ve výsledku spokojený. (05.03.2021)

Marvel zase zkouší něco nového, a kouzlení s diváckými vizemi mu ve stylovém - a hlavně chytrém! - seriálu opět vychází na výbornou. Na tenhle comicsový origin naruby se bude vzpomínat, a to nejen proto, že jde na devátý pohled o zdaleka nejdražší televizní experiment pod sluncem. Jo, a nezapomeňte na druhou potitulkovou scénu! (05.03.2021)

Městečko Pleasantville/USS Callister nešťastně rozpatlané na seriálové ploše. Prozíval jsem se prvními pěti díly a to ladění do sitcomů mě brutálně nebavilo - 25 minut pitomoučkého retro sitcomu a k tomu 1 minuta Twilight Zone je pro mě dost neuspokojivý poměr. A když se to ve čtvrtém díle zvrhlo do Akt X (či čeho), o moc větší zábavu to nepřineslo. A taky jsem měl dost problém s postavami, které mi byly dost ukradené. (09.03.2021)

Byl jsem hodně smutnej, když se seriál, který zezačátku tak hravě experimentoval se sitcomovou estetikou a tvářil se, že za tím je i něco víc než pouze hravý gimmick, v posledním díle proměnil v další generickou marvelovku. Možná jsem byl naivní, ale fakt jsem si myslel, že Feige po delším čase pustil ven něco skutečně progresivního. No, ne tak úplně. Ale na tři se mi jít nechce už jenom kvůli tomu, že prvních cca 5 dílů mě bavilo víc než cokoliv jiného od Marvelu od prvních Strážců Galaxie. A taky mi došlo, že mi ten vesmír za ty skoro dva roky absťáku fakt docela chyběl a to anti-netflixovské týdenní vypouštění epizod taky. 75 % (19.03.2021)

Očekávala jsem, že to bude víc sebe vědomé, hihi. (Kathryn Hahn je bohyně, fakt že jo, i když je ta její role tak hloupá.) Asi v protikladu k většině názorů, co jsem tak na internetu četla, mi přišly ty první "iluzornější" epizody zajímavější. Z pohledu diváka, který zná historii MCU, jsem si užívala využívání notoricky známých televizních formátů k nastolení jednoduchého bizarního děje, do kterého znepokojivě pronikají divné zvuky zvenčí, postavy říkají, že večeře bude hotová "in a snap" a Wanda sama nechápe, co se děje. Čím víc se však seriál blížil "skutečnému světu", tím víc jsem ztrácela zájem, protože všechno jedinečně vlastní tomuto konkrétnímu projektu mizelo a začala převládat jenom stereotypní "blikající-světla-a-hlasité-exploze" mizérie současných akčních filmů. Seriálová forma omezená krátkým dávkováním informací v rámci jednotlivých epizod také znemožnila věnovat se konkrétním věcem "do hloubky", takže se navíc tvůrcům ani moc nedařilo udržovat iluzi, hihi, že se v seriálu doopravdy něco děje. (03.04.2021)