WandaVision

Úvodní sitcomové epizody jsou parádní, skvěle vymazlené a plné dobových i vlastních odkazů. Samozřejmě je jasné, že by něco takového nemohlo trvat donekonečna, tudíž je člověk spíš zvědavý, jak dobře bude rozpad této iluze udělaný. Bohužel, v momentě kdy se tak stává, se až na výjimky jede podle zažitého mustru mavelovek a finále je opět omalovánková bitka bez špetky nápadu. Plusem alespoň zůstává, že seriálový formát pomohl trošku prokreslit postavu Wandy a tudíž to v závěru dokázalo vydolovat aspoň slušné emoce. (05.03.2021)

Nebudu lhát, žeru to! Nejen, že je mi sympatická odvaha vykročit stranou osvědčené (a už dosti ohrané) marvelovské šablony, ale baví mě celý ten formát: Každý díl ve stylizaci sitcomů jedné dekády a někde pod tím schovaná backstory, která si s každým dalším dílem ukrajuje víc a víc prostoru. A přiznávám, komiksového geeka ve mně těší i to množství odkazů ke komiksům Roye Thomase, Johna Byrna a B. Michaela Bendise. Je to hodně originální take na celou tu dějovou linii od narození Wandiných dětí, přes "vymazaného" bílého Visiona až po House of M. A jako dodatek tam přihodili i "X-Menovskou" podobu Quicksilvera (po návratu x-menovských práv Marvelu). (06.03.2021)

Jde to asi respektovat jako flex Marvelu, do čeho je schopný a ochotný nacpat peníze, aby mu s tím lidi urvali ruce. Ale velmi brzy bylo jasné, že to je jen stylistické cvičení na téma baby's first Truman Show. Rozhodně bych tomu mohl dát s čistým svědomím tři hvězdy - to by asi bylo hodnocení adekvátní dvaceti minutám neškodně zabitého času týdně. Ale ta urputná snaha tvářit se, že to o něčem je, že to odkryje nejen zábavnou zápletku, ale k něčemu se to vyjádří, tomu prostě nesvědčí. Plus se fakt nepovedl konec - sice bylo od začátku jasné, že se to všechno ukáže jako samoúčelný gimmick, ale myslel jsem, že z toho přece jenom vybruslí trochu líp. Ta absolutní bezradnost a nesouvislost východiska a celý vpád "čarodějnictví" jsou tak moc přestřelené, že tvůrci nejspíš mysleli, že se tomu člověk zasměje, přijme to jako nadsázku a v záplavě smířlivosti si neuvědomí, že to předchozích 7 epizod a celou premisu háže do koše a odhaluje jejich prázdnotu. Mandalorian je tady seriál pro děti, který některý dospělí berou moc vážně, ale ten se aspoň netváří, že z něj někdy vyplyne nějaká sžíravá satira. Nekladu tu přitom na WandaVizi jiné cíle, než které ona sama avizuje a přislibuje, i když nikdy nebyla sebemenší šance, že by je naplnila. Nevím, co pak s tím, než považovat to za špatně vymyšlený seriál. (06.03.2021)

"We are an unusual couple, you know." "Oh, I don't think that was ever in question." ____ Svým melodramatickým konceptem manželských etud a atypickou vintage interpretací ve formě sitcomu z intertemporální etapy nukleární rodiny 50. let minulého století až do současnosti, lze 'WandaVision' považovat za velmi netradiční ekvivalent marveláckého repertoáru, o jehož evergreeny jsme byli minulý rok ochuzeni. V rámci žánrový asociace jde o akurátně klišovitou parodii na klasické situační komedie s notnou dávkou cynismu, která částečně vykrádá similarity a signifikantní teze kultovních snímků jako 'Pleasentville' a 'Truman Show', či románu 'Stepfordské paničky' od Ira Levina, a posléze je kombinuje s mysteriózním rukopisem Davida Lynche.... Bezmála nejvíce nápaditou devizou celé show je bez debat velmi systematicky vystavená strukturální fragmentace jednotlivých dějových aktů - v podstatě co epizoda, to specifická stylizace do sitcomové éry daného desetiletí - ať už se to týká charakterových archetypů, vizualizace, či scénografického aranžmá - což ve výsledné koherenci vytváří neobyčejně noblesní žánrové leporelo. Mezi nejvýraznější neduhy bych určitě řadil fakt, že seriál častokrát eskaluje do až zbytečně groteskního ad absurdna - mnohdy adekvátně, mnohdy abnormálně.... Ačkoliv závěrečné epizody jsou na můj vkus příliš megalomanské, heroické, a patetické, 'WandaVision' je ve výsledným resumé díky svému líbivému komornímu pojetí velmi solidní překvápko nejen v popkulturním rámci komiksového repertoáru. Seriál sice v celkovém narativním procesu neustále lavíroval na optimálním nadprůměru - přestože měl z hlediska kreativity potenciálně na víc - ovšem nepochybuju, že bude nejvíc zarytým fanboyům velmi inklinovat. Jako potencionální expozice k nadcházející etapě marvelácké ságy je 'WandaVision' bezpochyby nevídanou žánrovou kuriozitou - což signalizují samotné post-credit scény. Takže pokud vezmete tuhle extravagantní maškarádu všanc aniž by jste byl komiksovej virgin znalý kánonu, doporučoval bych si v tomto oboru případně doplnit vzdělání. No a Elizabeth Olsen s Paulem Bettanym jsou prostě ideální pár k sežrání.... // VERDIKT: i telepaté mají své dny. 7,6 šarlatových čarodějnic z 10 // (06.03.2021)

Ačkoliv mám zhlédnuté všechny MCU celovečeráky, seriálovým produkcím jsem se (z časových důvodů) doposud vyhýbal, nicméně v případě WandaVision jsem se rozhodl udělat výjimku, jelikož jsem se nechal chytit na lákavý námět a nadmíru sympatické obsazení. (Spoiler alert!) "Wandin Vision" popřípadě "Wandina vize" je bezpochyby povšímnutíhodný seriálový projekt a netradiční žánrový hybrid v jednom - během devíti epizod se divákovi dostane tradičního sitcomu, superhrdinské romance, ale i temného fantasy a rodinného dramatu. Na rozdíl od MCU filmů, jež sází zejména na okázalý (a pro někoho možná přeplácaný) audiovizuál, se WandaVision snaží poctivě pracovat s postavami a jít do hloubky - i když chvílemi tvůrci tlačili okatě na city, tak já jsem jim to sežral i s pomyslným navijákem. Paul Bettany a Elizabeth Olsen mi byli oba opravdu sympatičtí a výborně mezi nimi fungovala chemie, o čemž jsem se přesvědčil již z předchozích filmů. Ve vedlejších rolích jim skvěle přihrávali Kat Dennings, Teyonah Parris a (místy lehce teatrální) Kathryn Hahn. Zaujala mě (a do jisté míry též dojala) motivace postav, jež hnala děj kupředu. Vedle toho jsem si užíval drobných (ale i tak stále uspokojivých) napojení na předchozí MCU projekty a rovněž mě potěšilo budování čarodějnické mytologie. I přes pár slabších momentů jsem se seriálem ve výsledku spokojený. (05.03.2021)