WandaVision

I když se kapitola z Westview může zdát pro celkový vývoj univerza jako nevýznamná, je to právě exkurze do zámořské televizní komediální historie, která poprvé definitivně překračuje žánrové mezníky. Ano, v klíčových chvílích se opět jedná o marvelovku, která musí mít akci nebo souboj, ale stěžovat si na takovou vlastnost je to samé jako vyčítat epizodě seriálu, že se věnuje danému tématu a ne cizím postavám či dějům. Fascinuje mě, jak přesně jsou jednotlivé subžánry vystihnuty, jak rychle se na každou novou hru dokážu naladit i to, jak rychle dokáže ze znepokojivých obrazů i zamrazit. Elizabeth Olsen si za Age of Ultron nebo Infinity War zasloužila ukrást show sama pro sebe a jsem moc rád, že vedení MCU tohle přání vzalo doslova. (28.06.2022)

Mrvel pod křídly Dyznyho heterofobního a bělorasistického kancelačního kokotporátu neomarxistických fašistů jednoznačně vládne světu! Světu náctiletých debilů, nekulturních dyslektiků, přitroublých konzumních lopat a povrchních vypatlanců, které svou tvorbou i nadšeně vytváří, hýčká a stádově pěstuje pro nový sterilní svět užitkového dobytka. A tak tu po furtdokolovém potírání mluvící bubuhlavy z vesmíru, očkování oligofreniků proti Tetanu, věčnému pičoidnímu cákání pavučinek na škaredé, pydlooké čtrnáctky s rovnátky a karnevalovému poletování pastelových bukanýrů v žužupelerínkách a zařezaných pitkáčích máme naprosto originální teplou novinku! Blivajzovitý ajntopf tradičního shitcomu, Sabriny přiblblé čarodějnice a rodinných hovnot ala Žena a život. Klišovité, plytké, trapné a ubohé, Mrvelu zjevně už pomalu dochází i omezenost a tvůrčí impotence. Po sedmi dílech otravného čumění na afektovaně přehrávající slizkou Olsenku a žaludovitě rudého hňupa s jebákem mezi očima a čekání, jestli se z toho přeci jen něco nevysvrbí, je mi už zcela u prdele, jak ti světospásní agenti S.H.I.E.L.D (Supreme Headstroke, International Execration and Lucid Debility) tu prefabrikovanou retardšlamastyku mumulendem traumatizované bulharské cigošky nakonec vyřeší a jen vroucně doufám, že všichni, co tenkrát nepošli na Tetanus, taky co nejrychleji umřou. Jsem upřímně zděšen, že má něco takového 80 procent a začínám se pomalu učit vyjadřovat pomocí skřeků a posunků, aby mi většinoví ovčané rozuměli. (05.03.2021)

Rutinne napísaná post-moderná žánrová hra, ktorá by bola originálna možno v 90tych rokoch. Je neuveriteľné, ako mizerne sú napísané sitcomové časti. Tie absolútne nie sú vtipné a je to len povrchná žánrová hra, ktorá sa síce vyžíva v replikovaní dobovej estetiky, ale zabúda na to, že má byť komédiou. Keď dôjde na vysvetľovanie všetkých podivností a integrovanie príbehu do Marvel univerza, je to už plnoformátová zívačka s generickými zvratmi. Čo je škoda, lebo námet bol uchádzajuci, ale opäť sa ukázalo, že dobrý námet nestačí. Obzvlášť keď ide o post-modernu a žánrové hry. Tie sú samé o sebe nudné už azda dobrých pätnásť rokov. 5/10 (07.03.2021)

„Pretože čo je smútok, ak nie trvalá láska?“ Originálne neznamená lepšie. Niekedy to proste znamená iba originálne. Nápad, že jedna z najmocnejších (svojím spôsobom...) bytostí marveláckeho univerza sa po sérii extrémne vyhrotených situácii zblázni a vytvorí si vlastnú realitu s absurdnými pravidlami, odtrhnutú do okolitého sveta, je geniálny. Bohužiaľ, s týmto sa scenáristi plne uspokojili a nikam ďalej tému neposunuli. Prvé (sitkomové) epizódy sú ako z nočnej mory. Závidím každému, koho rozosmiali (ale zároveň tomu úprimne nechápem). U nás v domácnosti pri ich pozeraní panovalo hrobové ticho ako pri pozeraní mrazivého psychotrileru; manželka sa decentne zasmiala v priemere raz za epizódu, ja som sa raz za epizódu jemne pousmial. Najlepšie na týchto častiach sú (pár sekúnd trvajúce) zlovestné momenty, kedy cez pomyslenú harmonickú dokonalosť Wandiho sveta začnú preblikávať indície naznačujúce, že niečo nie je v poriadku. Zlomový je štvrtý diel, kedy sa ukáže skutočná pravda (ktorú však samozrejme tušil každý správny fanúšik marveloviek). Nanešťastie, následne seriál opäť upadá do letargie a nezaujímavosti, len občas oživenej scénami z reálneho sveta. Ani tie však nie sú vinou priemerných postáv úžasné. Najviac ma potešili detaily súvisiace s filmovými marvelovkami, ale bolo ich málo. (17.03.2021)

Psychologie pro dvanáctileté děti v šesti hodinách nesmyslného bizáru a trapnosti, kde se většinu času jen útrpně čeká až se konečně odhalí velké tajemství které všichni diváci už dávno znají, a stane se z toho standartní Marvelácká blbina kde na sebe pár létajících blbů háže barevná světla. Některé z těch předchozích Marvelovských filmů k tomu poletování aspoň dávají docela zajímavou motivaci, jako třeba Civil War, ale ve WandaVision se veškerá motivace k čemukoli shrne jako "jsem smutná" a následně "protože kouzla, neasi". Ale je svým způsobem docela fascinující jak se zde autoři i ta spokojenější část diváků pokouší intenzivně ignorovat fakt, že hlavní hrdinka tohoto je jedna z největších amorálních sviní jaké se v celé sérii objevily, a dělá záměrně mnohem horší věci, než jakých se v Marvelovkách dopustila spousta opravdových "záporáků". 3/10 (16.03.2021)