Kamera:
Jack CardiffHudba:
Brian EasdaleHrajú:
Marius Goring, Moira Shearer, Anton Walbrook, Austin Trevor, Esmond Knight, Irene Browne, Ludmila Tchérina, Albert Bassermann, Hay Petrie (viac)Obsahy(1)
Nepřístupný Lermontov, arogantní a egocentrický, angažuje Juliana Crastera jako dirigenta pro zkoušky orchestru a Victorii Pageovou jako alternaci primabaleríny Boronské. Ta se však vdá, a proto soubor opustí. Lermontov to považuje za zradu umění a Boronská si stěžuje: "Ten muž nemá srdce." Díky odchodu Boronské dostane Victoria příleřitost - Lermontov z ní udělá novou hvězdu a z Juliana svého skladatele. Produkce bude mít úspěch na celém světě. Lidská přirozenost se nedá změnit, míní baletní mistr, ale lermontov oponuje: "Můžete ji odporovat." Mýlí se - Victoria se zamiluje do Juliana. Vezmou se, ale Lermontov se ji snaží znovu získat pro divadlo. (Krasus)
(viac)Videá (1)
Recenzie (85)
Nepreafektovaný, vizuálne brilantný, kompozične novátorský, rozuzlením odvážny a nadčasovo inšpiratívny SKVOST, pri ktorého sledovaní som ani na sekundu nemohol uveriť, že bol natočený v roku 48 ! Resp. áno, na 3min., pri záverečnom (patetickom) prejave B.Lermontova. Odpúšťam. A je mi jasné, Martin, Baz, Miloš, Alan P. a ďalší, od koho ste sa učili. ZÁŽITOK. ()
Krásná ukázka toho, jak může film dopomoci k objevování jiných druhů umění. Zatímco ještě před pár lety byste mě na balet nedostali ani párem volů, po Billy Elliotovi, Černé labuti a hlavně Červených střevíčkách bych nějaké to živé představení uvítal s otevřenou náručí. Novátorský snímek, který se odvážil průlomovým způsobem vytvořit paralelu mezi příběhem odehrávajícím se v soukromí a na tanečním parketě. Příběhem plným vášně, závisti, zrady a žárlivosti. Tak jako mnoho ostatních sice považuju za vrchol čtvrthodinové baletní vystoupení, při němž si hlavní hrdinka Vicky uvědomuje, že v jejím životě není místo pro lásku i tanec zároveň a že si bude muset zvolit pouze jedno z toho, ale i závěrečná desetiminutovka je neuvěřitelným způsobem vygradovaná. Povznášející zážitek. // Projekce v malém biografu ve třech lidech a s pivečkem v ruce byla kouzelná, ale výjimečně dojem příliš nevylepšila, protože tohle už jednoduše o moc lepší být nemůže. Titulky naleznete zde. ()
(1001) Velmi, velmi intensivní. Těch detailů a smysluplných rekvizit. Jak zcela odděleně od ostatních vypadá Lermontov ve slunečních brýlích a klobouku, vsadím se, že to byla inspirace za vzhledem Coppolova omlazeného Draculy v Londýně. Jak jinak najednou vypadá Craster v koženém plášti. Ale co je pro mě úplně nejzásadnější, že tanečnici hraje tanečnice, tělem i duší. Není nic horšího, než když je na tom film založen a herečky tanec jenom předstírají. (Vybaví se mi víc takových filmů, ale nejvíc remake Suspirie.) -"You're a magician, Boris, to have produced all this in three weeks, and from nothing." -"Not even the best magician in the world can produce a rabbit out of a hat if there isn't already a rabbit in the hat." ()
Nejen na svoji dobu velmi vizuálně vyspělé, scénaristicky dobře propracované, psychologicky rafinované, vynikající vykreslení postav. V restaurované verzi vyniknou velmi dobře promyšlené obrazové kompozice, skutečně podařená hudba. Herecky vskutku precizní koncert od "ďábla" ředitele baletní společnosti Lermontova(Anton Walbrook) a neméně vynikající baletka Vicky (Moira Shearer). Chápu, že publikum tehdy film nevydýchalo, musel to být pro ně skutečný šok, takhle pokročilý moderní fim, co se neztratí ani dnes. ()
S tímto filmem mám jeden problém, a to ten, že prvních zhruba 90 minut působí jako plytká (i když vizuálně zajímavá) technicolorová zábava prakticky bez děje, zkrátka taková trochu lépe natočená komedie s duem Ginger a Fred. Říkal jsem si: Už zase někdo chtěl natočit skvělá baletní čísla a prskl mezi ně cosi jako příběh, aby tomu mohl říkat film. Posledních 40 minut ale můj názor změnilo. Skvělý konec mě nalomil k tomu, že dávám čtvrtou hvězdu. Film mého života to přesto asi nebude (i když obsahuje jistou snovou taneční scénu, která je naprosto dokonalá). ()
Galéria (82)
Zaujímavosti (15)
- Kameraman Jack Cardiff vymyslel způsob, jak během natáčení baletu měnit rychlost (frekvenci) kamery, aby se tanečníci na vrcholu skoku téměř nepozorovaně zastavili a na okamžik jakoby se vznášeli. (DaViD´82)
- Britský filmový institut ve svém seznamu "100 nejlepších britských filmů" z roku 1999 zařadil film na deváté místo. (Hans.)
- Časopis Premiere zaradil snímku medzi 20 najpreceňovanejších filmov všetkých čias. (shimik77)
Reklama